Teprve až pokácíte poslední strom, až otrávíte poslední řeku, až ulovíte poslední rybu, přijdete na to, že se peníze nedají jíst.

Proroctví indiánského kmene Cree

Mimořádné intermezzo

Milé čtenářky, milí čtenáři,

velice se omlouvám, že jsem opomněl napsat cosi velmi důležitého do předmluvy k tomuto dílu. Zařazuji proto jedno naprosto mimořádné intermezzo, abych svou hrubou chybu napravil.

Jak jistě víte, mezi ukončením předchozího dílu (Padlí andělé) a začátkem publikování tohoto dílu (Přes propast věků) uběhly celé čtyři roky. Po ty čtyři roky jsem jednak psal nové kapitoly a radil se o nich se Zuzkou – svou novou korepetitorkou, ale také jsem pročítal a studoval rozsáhlé ‚inspirační materiály‘.

Mimo jiné si mou zvláštní pozornost získala i kniha Válka médií (ISBN 978-80-242-3254-6), jejímž autorem je rakouský investigativní novinář Viktor Farkas (1945 – 2011). A tam, na straně 34, jsem ke své hrůze objevil následující:

… Cynikové však pokračují ve srovnávání se zvířaty dokonce ještě dál: Ženské tělo je podle nich užitečné pro řadu průmyslových odvětví. Tak například v normálním mateřském mléce je řada sloučenin, jež jsou nanejvýš cenné pro farmaceutický průmysl a lékařství. Ještě cennější, protože se nedá nahradit, je takzvané mlezivo (kolostrum), které se po určitou dobu tvoří hned po porodu a obsahuje protilátky, jež dítě v prvních měsících chrání před nebezpečnými chorobami. K tomu přistupují ještě plodové obaly (plodový vak), placenta a pupeční šňůra, z níž lze dnešní lékařskou technikou odfiltrovat látky, které neumíme připravit synteticky. Protože jsou tyto látky lidského původu, naše tělo je dobře snáší, a tak mají pro humánní medicínu přímo neocenitelnou hodnotu. Než se nákladnou a problematickou genovou technikou podaří přimět cizí druhy, například hovězí dobytek, aby ve svém mléce produkovaly lidské proteiny nebo jiné sloučeniny, mohlo by pro farmaceutický, na zisk orientovaný průmysl (zvýrazněno mnou) být přitažlivější používat rovnou látky získané za úplatu od lidských dárkyň. Osamělým ženám ve finančních potížích už prý bylo něco takového nabízeno. A je to prý již realitou ve třetím světě, kde se už před časem etablovala mafie specializovaná na trh s lidskými orgány, jež má řadu odběratelů v bohatých zemích, jimž je jedno, co si o tom ‚západní hodnotové společenství‘ myslí.

Tedy, vážení…

IV. Intermezzo DBS jsem dokončil dne 28.1.2003, zatímco Viktor Farkas vydal svou knihu Mythos Infomationsgeselschaft (Was wir aus den Medien nicht erfahren) až roku 2005. Nezbývá mi, než doufat, že já jsem svým dílem tu nenažranou farmaceutickou hydru neinspiroval…

Podstatný rozdíl spočívá v tom, že já u ‚svých‘ dívek vyvolávám laktaci jako u nulligravid, kdežto ti lumpi citovaní nahoře zneužívají ke svým mrzkým cílům matek po porodu. O to je to horší, protože mléko matek patří jejich dětem – ne nějakým farmaceutickým mafiím, aby si těmito produkty zvyšovaly své nemravné zisky!

Předchozí kapitola Pokračování Zpět na obsah