Zbytky dvojného čísla v dnešní spisovné češtině

Vedle úplného systému koncovek u číslovkou dva a oba se zachovaly zbytky dvojných tvarů u jmen označujících části těla nebo jiné subjekty, které se vyskytují v páru. Uveďme si souhrnně tyto zbytky v současné spisovné češtině. Následující tabulka obsahuje v záhlaví příslušné slovo v 1.p. č.j. a modrou barvou zachované spisovné dvojné tvary:

Pád ruka noha prs oko ucho koleno rameno kůň rodič
1. ruce nohy prsa oči uši kolena ramena koně rodiče
2. rukou nohou prsou očí* uší* kolen ramen koní* rodičů
3. rukám nohám prsům očím uším kolenům ramenům koním rodičům
4. ruce nohy prsa oči uši kolena ramena koně rodiče
5. ruce nohy prsa oči uši kolena ramena koně rodiče
6. rukou nohou prsou očích uších kolenou ramenou koních rodičích
7. rukama nohama prsy očima ušima koleny rameny koňmi rodiči

Jak vidíme, zbytky tvarů dvojného čísla se udržely u několika málo podstatných jmen. Tvary vypsané černě jsou pravidelné tvary množného čísla podle příslušného vzoru. Tvary vypsané fialovou barvou pro slova oko a ucho jsou zpotvořeniny vzniklé tím, že se ke dvojnému kmeni slova přidaly koncovky množného čísla. Zajímavé u těchto slov je, že se v jednotném a množném čísle skloňují podle vzoru město (a jsou rodu středního – pochopitelně), ve dvojném čísle pak přecházejí k rodu ženskému a skloňují se podle vzoru kost.

V klasické literatuře, např. u B. Němcové, se vyskytuje i pravidelný dvojný tvar prsoma. A v jedné Čapkově povídce jsem objevil tvar rtoma, ačkoliv se u slova ret v současné češtině dvojné tvary nevyskytují.


© , 2000 - 2010


Předchozí kapitola       Pokračování       Zpět na obsah


Poslední aktualizace: 

[CNW:Counter]