Při interpretaci číselných hodnot využíváme vlastnosti dekadických logaritmů – totiž možnosti jejich rozdělení na charakteristiku a mantisu.
Příklad:
log 2 ≈ 0,30103 | log 0,2 ≈ 0,30103 − 1 |
log 20 ≈ 0,30103 + 1 | log 0,02 ≈ 0,30103 − 2 |
log 200 ≈ 0,30103 + 2 | log 0,002 ≈ 0,30103 − 3 |
Bod 2 na základní stupnici, může tedy představovat číslo 2; 20; 200; 2000; 0,2; 0,02; 0,002… atd., tzn. libovolné číslo ve tvaru 2 × 10ⁿ, kde n je celé číslo v intervalu (–∞; ∞).
Obdobně bod 3,82, může představovat číslo 3,82; 38,2; 382; 3820… stejně tak dobře jako 0,382; 0,0382; 0,00382 atd., tedy opět libovolné číslo ve tvaru 3,82 × 10ⁿ, kde n je celé číslo v intervalu (–∞; ∞).
Všechny výpočty na logaritmickém pravítku tedy představují pouze operace s mantisami. Charakteristiky je nutno dopočítávat zpaměti nebo určovat pomocí odhadu výsledku. Jinými slovy: Pomocí pravítka zjistíme pouze sled číslic. Jejich řád nám však pravítko neprozradí ☺.
Proto je vhodné – aspoň pro začátek – upravovat všechna čísla
c,
se kterými chceme na logaritmickém pravítku počítat, na tvar
c = c0 × 10n,
kde 1 ≤ c0 < 10
tj. číslo, jehož logaritmus má charakteristiku 0.
© , 2005 - 2017
Předchozí kapitola Pokračování Zpět na obsah
Poslední aktualizace: