Všimněme si nyní dvojice základních stupnic C a D, které jsou umístěny proti sobě na spodní hraně šoupátka a k ní přiléhající hraně tělesa pravítka.
Body těchto stupnic jsou body o souřadnicích k × log c, kde k je délka pravítka (pro náš případ 250 mm) a c jsou čísla z intervalu ❬1; 10❭. Některé body jsou příslušnými čísly označeny. Protože log 1 = 0, je počátek stupnice označen číslem 1. Protože log 10 = 1, je druhý krajní bod označen číslem 10. (Pozn.: U pravítek délky 125 mm je tento bod obvykle označen rovněž jako 1.) Protože log 2 ≈ 0,3 , je bod 2 ve vzdálenosti 250 × 0,3 ≈ 75 mm od počátku stupnice, log 5 ≈ 0,7; bod 5 je tedy vzdálen 0,7 × 250 ≈ 175 mm od počátku stupnice, atd.
Kromě bodů, jimž jsou přiřazena přirozená čísla 1 až 10, jsou na stupnicích vyznačeny dělicími čárkami další body. V intervalu ❬1; 2❭ jsou vyznačeny body krokem 0,01 od 1,01 do 1,99 – nejmenší dílek tedy odpovídá jedné setině.
V intervalu ❬2; 4❭ jsou další body značeny krokem 0,02 od 2,02 do 3,98 – nejmenší dílek tedy odpovídá dvěma setinám. Přibližně můžeme určit střed tohoto dílku, tj. rozdělit stupnici i v tomto úseku odhadem po jedné setině.
V intervalu ❬4; 10❭ jsou vyznačeny body krokem 0,05 od 4,05 do 9,95 Zde tedy nejmenší dílek odpovídá pěti setinám. Ovšem i zde můžeme přibližně určovat 1, 2, 3 nebo 4 pětiny tohoto dílku, takže i tuto část stupnice lze odhadem rovněž rozdělit po jedné setině.
Vcelku lze tedy říci, že je vždy možno na stupnici určit bod odpovídající číslu c s třemi platnými číslicemi (1 ≤ c ≤ 10) a obráceně – vždy je možno najít číslo s třemi platnými číslicemi, odpovídající číslu na stupnici.
Pozn.: Ostatní stupnice už takto podrobně popisovat nebudu a nechám na inteligenci čtenáře, aby se sám seznámil s jejich rozsahem a uvědomil si systém jejich dělení.
© , 2005 - 2017
Předchozí kapitola Pokračování Zpět na obsah
Poslední aktualizace: