„Poslyš, Zemille, jdu k tobě na ‚válečnou‘ poradu…“
„Tobě zrovna budu s něčím radit,“ utrhl se doktor Zemill na doktora Azizilla nevraživě. „Držíš mě tu v izolaci, jako kdybych snad byl prašivec, nebo co, a…“
„Mohu já snad za to, že…“
„Můžeš! Samozřejmě, že můžeš! Ty a Nihasa! Oba za to můžete! V době, kdy jste mě tady vy dva uvěznili, byl Baal Segul zavřen v hibernačním sarkofágu. Myslíš si snad, že jsem ztratil paměť?“
„Ale já přece…“
„Já vím, že ty ne. To je Nihasino dílo! Ale dokázala to jen s tvou pomocí – a možná ještě s pomocí některého z techniků. Všiml jsem si, že tebe ona utáhne na vařené nudli!“
„Na jaké nudli, sakra?“
„Na vařené! To je – jen tak mimochodem – rčení z češtiny, jazyka, kterým mluví ten váš ten… Malinger. Víš, jak vypadá vařená nudle?“
„Nevím, o čem mluvíš,“ ohradil se Azizill téměř uraženě.
„Někdy ti ji předvedu v reále – až budu mít náladu…“
„Ale napřed bys mi mohl pomoci s jednou věcí. Podívej, máme tu dvě samice 61 LGM a Seggi se domnívá, že by mohly být jeho pra-pra…pravnučky. Jak jste postupovali u té Jošuovy ratolesti?“
„On to samozřejmě nevěděl. Teprve Ústřední galaktická laboratoř poskytla nezvratný důkaz. Přece jen je to hodně přes sto generací – a tam už výzkumy tohoto druhu vyžadují mimořádnou přesnost. U všech ostatních se bez certifikátu Ústřední laboratoře můžeme jen dohadovat. To jen, abych tebe a Baala Segula trochu zchladil. Ale podle mého názoru se jedná o pravděpodobnost značně vysokou – tedy za předpokladu, že si nikdo jiný z vás ‚s dcerami lidskými‘ nic nezačínal. Jinak bys mohl být tím pra…pradědečkem třeba i ty nebo některý z vašich techniků. Doufám, že je ti to jasné, Ne, abys Baala Segula falešně naladil. Vzhledem k jeho letoře by to mohlo skončit i dost tragicky. Jasné?“
„Hmm, jasné…“ poznamenal Azizill otráveně a opustil Zemillovu celu.
- × - × - × -
Ze služebního deníku Mořské Pěny – 4. srpna
Výcvik ve svůdném oblékání intenzivně pokračuje. Se sestrou jsme navrhly několik speciálních modelů blůziček se všitými podprsenkovými košíčky a falešným zapínáním. Samozřejmě – takovou věc si mohou dovolit obléci jen dívky, jejichž prsa jsou pevná a nepotřebují podporu podprsenky – tedy já, sestra a ještě několik málo vybraných studentek.
Celé kouzlo spočívá v tom, že dívka navenek vypadá, jako by podprsenku měla, ale pak stačí jediný nepatrný hmat – a celá paráda jde okamžitě dolů. Vyzkoušely jsme tento druh oblečení na několika pánech, které tu naši noví přátelé za tímto účelem drží, a nutno přiznat, že efekt je to úžasný. Sedíme vedle sebe u stolu, popíjíme víno, stačí nenápadným pohybem uvolnit pojistku – a najednou se mě pán jen zlehka dotkne – a v tom okamžiku jsem do půl těla nahá. Pán ani nepostřehne, jakým zázrakem se tak stalo. Samozřejmě, že je to trik vhodný jen do intimního soukromí…
Nutno přiznat, že sám veliký Baal Segul je naším nápadem přímo unesen a přislíbil nám za něj speciální prémii. Samy se nemůžeme dočkat, až tento model vyzkoušíme v praxi přímo v terénu.
Včera jsem se opět dobrovolně podrobila Veřejnému vyšetření svých obnažených prsou a dnes jsem se podrobila Veřejnému důkladnému kritickému hodnocení svého nahého těla a postavy, což je počin, který naši noví mimozemští přátelé zvlášť vysoce cení. Ke stejné proceduře se přihlásila na zítřek sestra.
Neustálé zdůrazňování toho, že jsem nahá či do naha vysvlečená, a rovněž tak když o svém těle mluvím jako o svém nahém těle, nebo když o svých jednotlivých tělesných partiích mluvím jako o obnažených, je sice zbytečné, neboť mou nahotu každý vidí, ale přesto je to mnohem podmanivější. Tyto – zdálo by se zbytečné – přívlastky zdůrazňují naši absolutní podřízenost a oddanost našim novým mimozemským přátelům, což některým do naha vysvlečeným spolupracovnicím může připadat ponižující, ale nás obě to úžasně vzrušuje, takže těchto přívlastků užíváme všude – i tam, kde to není výslovně nutné.
- × - × - × -
Z tajného deníku Sličných Akvabel – 4. srpna
(psán Mořskou Vlnou, originál v esperantu)
Aby bylo jasno hned od začátku: Já sepisuji náš společný tajný deník, kdežto sestra píše dva ‚služební‘ deníky – svůj a ‚můj‘ – ty jsou až na detaily stejné a obsahují tytéž nesmyslné plky oslavující Baala Segula, jeho ‚melody boys‘ a všechny nesmyslné praktiky, které na základně vládnou. Jen rozlišuje ohledně toho, čemu se která z nás podrobujeme nebo věnujeme.
Ještě musím vysvětlit, jak tento tajný deník před nimi opravdu utajujeme: Metodou ‚Hujer‘, jak nám ji kdysi popsala Magda, jsme se se sestrou téměř bezmezně vetřely do jejich přízně.
Vedle návrhů bizarního oblečení, které lze okamžitě svléci jediným neznatelným pohybem, je to i rozšíření slovníku o přívlastek ‚nahá‘, ‚obnažená‘ či ‚do naha vysvlečená‘ všude tam, kde to jen lze. Příkladem je prosba o Veřejné důkladné kritické hodnocení nahého těla a postavy, která v naší verzi zní:
»Můj Mistře! Já, nehodná, do naha vysvlečená spolupracovnice, si dovoluji co nejponíženěji poprosit o garantovanou službu Veřejného důkladného kritického hodnocení svého nahého těla a postavy. Jsem si plně vědoma toho, že zkouška, které budu podrobena zcela do naha vysvlečená, mi neskýtá žádné výhody a úlevy.«
Nebo prosba o očistný trest:
»Můj Mistře! Já, nehodná, do naha vysvlečená spolupracovnice, si dovoluji co nejponíženěji prosit o potrestání [veřejným] krácením osobního volna … stupně v délce … hodin / [veřejným] tělesným trestem v trvání … minut za to, že jsem v sobě našla tu drzost a odvažuji se prosit o očistný trest…«
Rovněž při hovoru o jednotlivých tělesných partiích je teď nutno upozornit slovně na jejich nahotu:
»Můj Mistře! Já, nehodná, do naha vysvlečená spolupracovnice, si dovoluji co nejponíženěji poprosit o garantovanou službu Důkladného vyšetření svých obnažených prsou. Jsem si plně vědoma toho, že zkouška, které budu podrobena zcela do naha vysvlečená, mi neskýtá žádné výhody a úlevy.«
Je tedy pravda, že za tyto naše ‚bláznivé‘ nápady nás naše kolegyně v lásce příliš nemají, protože Baal Segul okamžitě nařídil Nihase, aby o ně v nejkratším možném termínu rozšířila příslušné směrnice, a hned následujícího dne musela těchto formulací použít jedna z ruských studentek žádající právě o očistný trest.
Avšak naše obliba mezi členy posádky – a hlavně důvěra, kterou v nás za to vkládají – stoupla natolik, že máme zaručen volný pohyb takřka po celé stanici – dokonce i k jejich teleportu. Tam máme přístup i k elektřině, takže jsme neustále důkladně nabité a čekáme na vhodnou příležitost. (Vida, jak pár v podstatě bezvýznamných slovíček navíc dovede členy posádky – dalo by se říci, že přímo dětinsky – rozparádit.)
Není tedy nic jednoduššího, než každý list odeslat domů a pak nakamuflovat jinou adresu. Za dobu, kdy jsme pracovaly občas jako dispečerky na SSE, jsme se naučily dost…
Ale teď, když jsem sem naše tajemství vyjevila, raději tento zápis hned odesílám. Bylo by krajně nezodpovědné, aby ho u mne našli…
- × - × - × -
„Šéfe, máme něco, něco…“
„Co, ‚něco‘?“ utrhl se Baal Segul netrpělivě na inženýra Verdeleta.
„Ti čtyři agenti mající zneškodnit tu partičku… no, jak ji sledovali z té jejich Ostravy, či jak se to tam jmenuje…“
„Myslíš ta čtyři nemehla, která se nechala sama chytit a pak ‚omylem‘ pracovala na té ‚zážitkové‘ farmě?“
„Ano, přesně…“
„Tak o těch mi raději ani nemluv, nechceš-li mi ovšem hnout žlučí!“
„No, ale mělo by tě to zajímat, šéfe…“
„Nevím, proč!“ odsekl vztekle Baal Segul. „Prozrazený agent – mrtvý agent!“
„No, ale tihle přece jen uspěli. Ne tedy ohledně zadaného úkolu, protože tu partičku nezlikvidovali, pravda. Ale provedli jiný husarský kousek! Představ si, že se jim podařilo dokázat, že jsou američtí občané, a ti patolízalští úředníci je pustili z vězení, kde si měli odsedět dva roky. No, a oni se vydali zpět na Ostravsko, protože tam prý je taky jeden z těch Jošuových opěrných bodů s teleportem. Jenže když tam přišli, zjistili, že ten opěrný bod je kýmsi neznámým obsazen. Jelikož je tamty potvory zbavily všech prostředků nutných k jejich zajištění, nemohli proti tamnímu osazenstvu nic podniknout, ani vejít dovnitř. Jelikož však už byla tma, uvelebili se na noc do jakési místnosti, která byla kdysi chlévem – aspoň k něčemu jim ten pobyt na zážitkové farmě byl dobrý – a oni zjistili, že si tam kdosi vybudoval stylový SM salón – to zase doplňuji já podle zkušeností nabytých z toho jejich Internetu…“
„A co my s tím?“ přerušil Baal Segul Verdeleta opět nevrle.
„No, právě! Oni tam taky objevili pár krystalů… Ale, víš co, Seggi? Podívej se na to sám – nebo lépe s Azizillem a Nihasou…“
„Hmm, pár krystalů! Ale vysvětli mi, jak je dostali sem! Když jsou pro ně oba dva tamní teleporty nedostupné?“
„No, to je trochu složitější…“
„Myslím, že jsem schopen vnímat a chápat i velmi složité záležitosti!“ odsekl Baal Segul Verdeletovi dosti nevybíravě.
„Oni navázali šťastnou náhodou styk s lóží SMWC v Ostravě, a její technik jim umožnil kontakt s naším agentem Malinou – tedy Malingerem. Ten, když zjistil, co se pánům podařilo sebrat, nechal je i s jejich kořistí deportovat na SSE. Tam pánové skončili ve vězeňských celách, neboť se dostali do kontaktu s částí našeho tajného plánu, do kterého jim opravdu nic není, a krystaly putovaly teleportem k nám.
„Jdu se na to podívat,“ zavrčel Baal Segul, a bez poděkování za informace vyrazil do Nihasiny laboratoře.
…
„Servus, šéfe,“ přivítala ho Nihasa s netrpělivostí v hlase. „Mám takové neblahé tušení, že ten můj … náš … trik… byl odhalen…“
„Sice nechápu, o jakém triku hovoříš,“ utrhl se na ni Baal Segul docela nevrle, „ale byl-li odhalen, tak mě z toho laskavě vynechej, ano?“
„Dobře, dobře, beru to jen na sebe. Jedná se o ten podvržený zápis z deníku jejich expedice, který jsem obohatila zvukovou stopou s autosugesční nahrávkou…“
„Aha, vzpomínám si,“ pronesl váhavě Baal Segul. „Ale to jsme přece předpokládali, že to budou zkoumat, ne?“
„To ano,“ odpovídá Nihasa, pečlivě vybírajíc slova, „ale netušila jsem, že podstatu odhalí tak rychle. Podívej…“
Baal Segul docela s potěšením sleduje počínání Conchity, Nikolky, Magdy a Sally při výzkumu podivné nahrávky, která posloužila Rayenové a Malinovi k uspořádání oslav Dne nezávislosti.
„Hmm, zajímavé,“ pobrukuje si Baal Segul spokojeně, zhlédnuv poslední dodaný krystal. „Já si myslím, Nihhy, že se zase až tak moc nestalo. Spíš naopak! Nahrávka svůj účel splnila, ty čtyři se do akce dokonce iniciativně zapojily, ač věděly, co je to zač, a jelikož s tím nešly do těch jejich médií, tak buď nemohou, protože o krystaly přišly, nebo dělaly výzkum potajmu a tyto nahrávky považují za důvěrné. Své kumpány už nestihly informovat, protože jsme my mezitím tu jejich základnu obsadili. V každém případě bych to ale ukázal těm dvěma našim nejlepším spolupracovnicím, třeba je při tom něco nového napadne, čím by se dal pobyt našeho stáda zpestřit – jak pro ně, tak i pro nás. Například ty jejich nápady s tím rozšířením slovníku, nebo s tím novým modelem šatů… No, musíš sama uznat, že jsou senzační. Ty dvě jsou snad sen! Možná, že jsou i má krev, ale to by nám musela potvrdit až Galaktická laboratoř – a tam jsme zapsáni černým písmem. Škoda…“
„Chtěl jsi snad říci »dvěma našim nejlepším do naha vysvlečeným spolupracovnicím«, ne?“
„Ale Nihhy! To nechť si říkají ony samy mezi sebou, nebo před námi, ale my mezi sebou se tím přece nebudeme zdržovat. I když tedy… ať je po tvém – »dvěma našim nejlepším do naha vysvlečeným spolupracovnicím«, když už jsi mi udělala takovou radost…“
- × - × - × -
Ze služebního deníku Mořské Pěny – 5. srpna
Dnes jsem se s potěšením podrobila Veřejnému vyšetření svých obnažených prsou. Nejen, že je to opravdu úžasný zážitek pro mne, neboť doktor Azizill si počíná opravdu eroticky sofistikovaně, ale i naši mužští přátelé z řad pozemšťanů si užijí skvělé podívané. Také bych se ráda podrobila Důkladné prohlídce svého nahého těla u doktora Zemilla, který prý tady na stanici také pobývá a který je svými vyšetřovacími metodami opravdu vyhlášen.
Výzkumy oněch čtyř dívek, jejichž záznam nám naši noví mimozemští přátelé předvedli, je opravdu inspirativní. Domníváme se, že i my a naše kolegyně, do naha vysvlečené spolupracovnice, ve skrytu duše toužíme po prožití obdobných sexuálně vzrušujících situací, i když naprostá většina z nich to navenek najevo příliš nedává, ať už ze studu nebo z náboženských či jiných důvodů.
Proto – byvše upozorněny, že veškeré návrhy budou nadále přijímány jen prostřednictvím zápisu ve Služebním deníku – si dovolujeme se sestrou předložit velikému Baalu Segulovi následující:
Navrhujeme, aby obdoby trestů
byly alternativně brány i jako garantované služeby 3. typu, přičemž je navrhujeme zařadit mezi současné služby /p>
a jejich trvání stanovit na dobu jedné hodiny.
Rozdíly oproti trestu veřejného krácení osobního volna by byly následující:
Rovněž se nám zdá, že naše do naha vysvlečené spolupracovnice o garantované služby 3. typu málo prosí. Proto navrhujeme, aby byly každého dne vylosovány dvě až tři do naha vysvlečené spolupracovnice, které se garantované službě 3. typu podrobí za stejných podmínek, jako kdyby o ni prosily dobrovolně.
Jediný rozdíl by spočíval v tom, že by byly losovány jen služby od Veřejné hygienické prohlídky výše.
Losování by prováděli v rámci ranního rozkazu přítomní nazí samci. Probíhalo by následovně:
Kroky 2 – 4 se budou opakovat tolikrát, kolik garantovaných služeb vylosoval první nahý samec.
Pro losování budou připravena vždy čtyři až pět osudí:
Nikdo z pozemšťanů nemá právo tato osudí kontrolovat.
- × - × - × -
Z tajného deníku Sličných Akvabel – 5. srpna
Ukazuje se, že sestra trochu nedomyslela následky jednoho svého rozhodnutí – totiž popření znalosti španělštiny. Avšak nemohla tušit, že bude vzápětí kontaktována s celou skupinou ruských studujících romanistiky, pro něž měl být tento zájezd rovněž studijním jazykovým pobytem. Ale stalo se – a my jim teď horko-těžko vysvětlujeme důvody našeho bláznivého a podlézavého chování, v němž metoda ‚Hujer‘ spočívá, vůči skupině Baala Segula.
Rusů je na základně opravdu hodně: třiadvacet studentek, sedm studentů, jejich profesorka španělštiny a dva řidiči autobusu – tedy celé osazenstvo toho autobusu, který v půlce března zmizel v Andách a který jsme našli neporušený, zaklíněný ve strži… S nimi tedy ještě průvodce Carlos Ibáñez. Chtěly jsme se s nimi se sestrou trochu seznámit, avšak ta španělštinu zapřela, angličtinu ovládají jen dvě studentky, jeden student a paní profesorka, a esperanto ovládá jen starší z obou řidičů.
Těm všem naznačujeme, že naše perverzní ‚pubertální‘ nápady, které se setkávají u našich věznitelů s takovým ohlasem, v žádném případě nejsou namířeny proti nim, ale silně pochybujeme, že oni smysl našeho počínání pochopili, protože s námi mluví dost odměřeně. My jim zase nemůžeme odkrýt všechny naše plány, nechceme-li, aby se zvěst o nich dostala k našim věznitelům.
Mám-li okomentovat návrh, který stojí nejen v sestřině služebním deníku, ale i v ‚mém‘, tak se vlastně jedná o rozšíření toho, co už existuje (garantované služby 3. typu) o několik dalších možností. Závažnější dopad mají ovšem pravidla o losování těchto služeb, zvláště pak poznámka o tom, že pozemšťané nemají právo kontrolovat osudí. Tím totiž dáváme posádce volnou ruku k tomu, aby kterékoliv dívce sami vybrali garantovanou službu podle vlastního uvážení. Stačí, aby podle svých ‚potřeb‘ upravili obsah jednotlivých osudí…
Samozřejmě, že prostřednictvím služebních deníků postupujeme také krůček za krůčkem ke splnění našich tajných cílů. První pokusný balónek – kontakt s doktorem Zemillem, konec konců, už sestra ve svém služebním deníku vypustila. (V mém ovšem ne, aby to nebylo podezřelé!) Uvidíme, jak naši věznitelé zareagují…
Pochopily jsme, že cílem ‚výcviku‘ je zbavit nás jakýchkoliv zábran a udělat z nás luxusní prostitutky mající svými těly korumpovat politické špičky. Tomu je podřízena veškerá činnost základny a součástí jsou i ty ‚dětinské‘ a ‚pubertální‘ praktiky aplikované ohledně našeho okukování, osahávání apod., takže rozšířením těchto praktik o naše návrhy je jen obohacena forma. Podstata zůstává. Avšak na naše věznitele tyto návrhy úžasně působí, takže je nám dovoleno v podstatě téměř cokoliv. Dokonce jsme byly se sestrou požádány, abychom se ujaly odběru semene u pánů držených zde ‚na semeno‘ – tedy ‚samců‘ mladších 30 let – tedy všech studentů i obou řidičů – což je prováděno 2× denně v tajné vyšetřovně nepřístupné ostatním dívkám, i když tedy nechápeme, proč. Možná, že se domluvím se sestrou, aby tento návrh podala zase v ‚mém‘ deníku…
Horší je, že tento úkon musíme provádět pod dozorem aspoň dvou členů posádky, takže musíme striktně dodržovat následující předepsaný rituál:
/p>
Semeno se u „samců‘ odebírá 2× denně. Ranní odběry provádí vždy Nihasa, večerní střídavě já a sestra.
Ale pro dnešek už raději končím a odesílám…
- × - × - × -
Baal Segul svolal mimořádnou poradu hned po večerce, když byl před tím velmi kladně zhodnotil deníkový zápis Mořské Pěny u večerního rozkazu.
„Já bych oba ty návrhy přijala a co nejdříve detailně rozpracovala. Začít bychom mohli už zítra,“ rozplývá se nadšením Nihasa.
„Nu, když tady Verdelet nechá vyrobit příslušná osudí, proč ne? Ale také bychom toho mohli využít a přednostně ‚losovat‘ ty stydlivější, aby si zvykaly,“ doplňuje Nihasinu iniciativu doktor Azizill.
„Ale ano, vyrobit osudí nebude problém. Jakou formu jim mám dát?“
„Symbolickou,“ ujal se slova samotný Baal Segul. „Osudí uděláš v podobě panen, které budou výsledky v podobě koulí jako ‚rodit‘ – tedy vypouštět z vagíny po stimulačním prohmatání jejich prsou a tvrdém prohnětení břicha. To budou samozřejmě dělat ti nazí samci. A hleď, inženýre, ať jsou ty panny opravdu věrohodné. Na pohmat i na pohled musí být cítit pokožka, svaly, tuk… Prsa se jim musí viditelně dmout dýchacími pohyby. Prohmatávání jejich prsou nechť je provázeno topořením bradavek a hnětení břicha nechť je doprovázeno prohlubováním dechu. Obojí pak sténáním a vášnivými eroticky podbarvenými vzdechy a výkřiky. Jo, a při tom vypouštění výsledků z vagíny nechť vydatně tečou, přičemž musí mít ta tekutina konzistenci a vůni vaginálního sekretu, jasné?“
„Rozkaz, šéfe!“
„No jo, na opičky, to tě užije, viď?“ rýpla si do šéfa Nihasa.
Ten však nereaguje. Místo toho pokračuje v rozhovoru s Verdeletem: „ Jak dlouho ti to bude trvat, inženýre? Jen tak mimochodem…“
„Hmm, moc dlouho ne, šéfe. Mám tam ještě šablony feminell, takže jen domodeluji ty pohyby prsou, zvukové a vaginální efekty. Kolem půlnoci si můžeme udělat testy a zítra ráno už by mohly jet ‚naostro‘…“
„Dobrá. Azizill si zatím rozhodne, které garantované služby budeme ‚losovat‘ a které tři spolupracovnice jim podrobíme.“
„No, ale…“
„Jaké »No, ale«?“ utrhl se Baal Segul na Nihasu, považuje již vše za rozhodnuté.
„Ona tam přece projevuje přání nechat se veřejně vyšetřit doktorem Zemillem. A já jsem myslela…“
„To snad nemyslíš vážně, Nihhy…“ ozval se doktor Azizill, v tónu jehož hlasu zaznívá osten žárlivosti.
„Jenže tyhle dvě samice nám seslala sama Štěstěna! Podívej, jak jsou vynalézavé a jaká úžasná vylepšení navrhly, aby se naše práce zrychlila a zkvalitnila! Kdyby se jim podařilo přesvědčit i Zemilla, aby se konečně přiklonil na naši stranu – to by byla výhra! Co ty na to?“
„Tedy, Nihhy… Něco na tom asi bude,“ uvažuje nahlas Baal Segul. „Taky jsem o tom přemýšlel, ale až tak daleko jsem se jít neodvážil, pravda. Ale když si to dám dohromady tak, jako’s to udělala právě ty… Myslím, že za pokus by to stálo.“
„Já jsem taky pro, aby se to vyzkoušelo. Za to přece nic nedáme. A když se to nepovede, poputuje milý Zemill zpět do izolace…“ přidal se na Nihasinu stranu i Verdelet.
„Dobrá, rozhodnuto. Mořská Pěna se nechá v nejbližších dnech veřejně vyšetřit doktorem Zemillem,“ shrnul Baal Segul výsledky dalšího bodu programu.
„V tom případě je tu ještě ten třetí návrh, kterému bychom měli věnovat pozornost,“ spustil pomstychtivě Azizill.
„Co myslíš?“
„No, přece ty odběry semene chovných samců… Aby je prováděly spolupracovnice veřejně, jak to zase navrhuje ta druhá samice – Mořská Vlna!“
„Ale to přece…“ pokusila se Nihasa o protest, dobře vědouc, že zavedením tohoto opatření by v podstatě přišla o vykonávání své oblíbené činnosti vůbec.
Ono už stačilo, že večerní odběry provádějí Sličné Akvabely. Teď, kdyby se zapojily i ostatní spolupracovnice, přišla by i o své ranní potěšení. Pozdě si uvědomila, že se vlastně jedná o pomstu žárlivého Azizilla za to, že ona prosadila znovuuvedení jeho konkurenta, doktora Zemilla, zpět do hry…
„Ale to je přece také výborný nápad,“ přizvukuje inženýr Verdelet. „Aspoň spolupracovnice snáze ztratí ostych před samci a navíc se detailněji seznámí s fungováním jejich těl.“
Jelikož Baal Segul s Verdeletovými vývody nadšeně souhlasí, je tentokrát přehlasována zase Nihasa.
Baal Segul je s výsledky porady nanejvýš spokojen, zatímco Azizill a Nihasa opouštějí jeho pracovnu se smíšenými pocity.
- × - × - × -
Ze služebního deníku Mořské Vlny – 6. srpna
(Psán pochopitelně Mořskou Pěnou)
Měly bychom několik dalších nápadů, jak urychlit a zkvalitnit výcvik, abychom mohly co nejdříve začít fungovat v terénu:
Je nutno odbourat všechny reflexy studu vypěstované společenskými tabu i náboženskými předsudky.
Současný stav: Dotkne-li se někdo do naha vysvlečené spolupracovnice naprosto nečekaně, zareaguje spontánně tak, že si začne všemi prostředky chránit intimní partie svého nahého těla – třeba i tak, že se svine do klubíčka…
Čeho chceme dosáhnout: Samozřejmě, že pro naše potřeby je žádoucí, aby její spontánní reakce byla naprosto opačná – aby instinktivně roztáhla nohy co nejvíce od sebe a ruce aby složila za hlavu a aby si nechala s rozkoší prohmatat prsa, bříško, vagínu i další partie svého nahého těla kýmkoliv, kdo se jí třeba i náhodu dotkne.
Jak toho chceme dosáhnout: Nejúčinnějším prostředkem k dosažení tohoto cíle by asi byly nečekané noční návštěvy na pokojích do naha vysvlečených spolupracovnic, které by vykonávali nazí samci vždy v doprovodu někoho z posádky. Dvojice by vešla tiše do pokoje do naha vysvlečené spolupracovnice a nahý samec by se jí dotkl na některém intimním místě jejího nahého těla (na obnažených prsou, v obnaženém rozkroku…). Pokud by do naha vysvlečená spolupracovnice zareagovala správně a nabídla by své nahé tělo bez jakýchkoliv zábran k prohmatání, byla by důkladně prohmatána, dvojice by odešla a tím by celá akce skončila.
Zareagovala-li by ‚po staru‘ (svinula by se do klubíčka, spontánně by přitiskla k sobě stehna, zakryla by si rukama obnažená prsa…), následovalo by její vytažení z lůžka, odnesení do koupelny a důkladné prosprchování ledovou vodou. Následujícího dne by pak byla po celou dobu svého osobního volna veřejně vystavena na gynekologickém stole v atriu stanice, nejprve bez zápisu trestných bodů do rejstříku. Platilo by ovšem pravidlo ‚třikrát a dost‘, to znamená, že po třetím neúspěšném pokusu už by se trestné body začaly zapisovat.
Také bych chtěla upozornit na to, že výcvik je genderově nevyvážený. Dnes totiž vstupují do politiky v nemalé míře i ženy, takže je nutno nějak ovlivňovat i je. Proto navrhuji zavést vhodný výcvik i pro nahé samce, kteří by se také mohli uplatnit v terénu, podobně jako my, do naha vysvlečené spolupracovnice.
Samozřejmě, že postup obdobný našemu výcviku nelze v praxi uplatnit – například ono odbourávání ‚tabu‘ popisovaného nahoře, je nesmysl, protože muži si obvykle nechávají svá nahá těla ženami prohmatávat opravdu s potěšením. Je však nutno naučit je správně a účinně ženy ‚balit‘ – tedy opačný proces, než vy vyučujete ženy: nechat se ‚sbalit‘. Důvodem je to, že poměry ve společnosti se za ty tři tisíce let podstatně změnily, takže je nutno zavést nové moderní postupy. Toho jsme ochotny se se sestrou ujmout, pokud tedy budete s tímto návrhem souhlasit a několik nahých samců do terénu vypustíte.
- × - × - × -
Z tajného deníku Sličných Akvabel – 6. srpna
Včera odpoledne jsme se se sestrou prohodily a Důkladné prohlídce svého nahého těla u doktora Zemilla jsem se podrobila já. Před tím jsem se řádně nabila, abych mohla vyvolat kalihapický efekt v momentě, kdy mi sáhne na prsa. (Kontakt s vagínou by byl účinnější, pravda, ale to by musel i tady ‚dole‘ pracovat bez rukavic, což mu ovšem ten tupec Azizill nedovolil…) Výměna informací proběhla velmi rychle – během několika málo sekund…
„Konečně se setkáváme, doktore, ale trvalo to…“
„Hmm, to je těžké, když mě tu od počátku ledna drží v izolaci a přijdou za mnou jen sporadicky,“ sděluje mi Zemill. „Obvykle, když jsou v koncích a potřebují s něčím poradit…“
„Dobře, dobře. Ale teď potřebujeme poradit my!“ upozorňuji ho důrazně.
„Rád poradím, ale v čem?“ zeptal se Zemill.
„No, jak se odsud dostat, jak zachránit jimi unesené lidi a jak překazit jejich odporné pokusy o ovládnutí celé planety…“
„Hmm, to opravdu nejsou lehké úkoly. Nejprve mi pověz, jak postupujete dosud?“
„Snažíme se vetřít do jejich přízně – tedy já a sestra. Zdokonalujeme jejich zvrhlé předpisy a postupy ‚ad absurdum‘, takže už jsou vyloženě perverzní. Je sice pravda, že oni na to přistoupili opravdu ochotně a dali nám se sestrou obrovskou volnost – jenže si zase zle popuzujeme proti sobě ostatní pozemské osazenstvo stanice…“
„Hmm, to věřím. A prozradit jim svůj plán také nemůžete – to z bezpečnostních důvodů. Ale… zatím jste zdokonalily jen to, co oni už vás praktikovat donutili. A ty slovní doplňky do těch jejich ‚hlášení‘ je vyložená dětinskost, řekl bych. Nebo – ještě lépe – čistě puberťácká záležitost. Jelikož oni si na takové pitomosti potrpí, tak chápu, že s tím zatím slavíte úspěch. Jenže by to chtělo zavést úplně novou praktiku, kterou oni v repertoáru nemají – a bude-li opravdu hodně perverzní, tak vám za ni budou obrazně řečeno zobat z ruky. A potom…“
„Jenže – mě nic takového nenapadá…“
„Tak předně: Svíjej se a vzdychej rozkoší, když tě vyšetřuji, aby dospěli k názoru, že si počínám lépe, než Azizill,“ nabádá mě Zemill. „Taktéž v tomhle směru instruuj sestru, aby mě aspoň častěji zapojili do hry, a my jsme se mohli stýkat. No, a za druhé: Zkuste se sestrou navrhnout například veřejné vyšetření rodidel v době menstruace. Uznej, že je to praktika opravdu perverzní. Jen upozorni na to, že budou-li během tohoto vyšetření odebírat zplodiny menstruace do vzorkovnice, nepřijdou ani o cenná xenofarmaka – to tedy pro případ, že by se kvůli jejich ztrátě tenhle nápad zdráhali přijmout. Chápu, že za to sklidíte obrovskou bouři nevole ze strany ostatních pozemských děvčat držených zde na základně, ale NESMÍTE prozradit, že jsem vám to navrhl já!“
Když si doktor Zemill navlékl rukavice a zajel mi několika prsty do vagíny, jala jsem se svíjet a vzdychat rozkoší tak usilovně, že mi pak dalo hroznou práci zamezit tomu, abych se předčasně udělala.
Avšak Zemillův superperverzní nápad mě nenechává spát. Ještě v noci jsem se přitiskla k sestře a podrobně jí referuji o svém kalihapickém rozhovoru s doktorem Zemillem.
„To je perverze non plus ultra,“ souhlasí sestra.
„Ale abychom si své ‚spolupracovnice‘ nepopudily proti sobě úplně nenávratně, měly bychom být první, kdo se tomuto zvrhlému vyšetření podrobíme,“ rozvíjím dále své nápady.
„No, tak to ale znamená dvacet dní čekat, protože nám menstruace skončila před třemi dny. Ještě štěstí, že jsem se místo tebe stihla dát vyšetřit na té vstupní prohlídce těsně před ní. A ještě něco – nesmíme s tím návrhem přijít dříve, aby to neodnesla jako první některá jiná dívka. Zatím tedy budeme vychvalovat Zemillovy metody. Taky bych se měla dát u něj důkladně vyšetřit, abychom mohli pokračovat v realizaci svých plánů.“
…
Po chvíli mazlení si však sestry – dnes opravdu dobře naladěné – usnuly navzájem v náručí…
Autor: © Éósforos, 2016
Předchozí kapitola Pokračování Zpět na obsah