Theresa, upamatovavši se na minulé vyšetření, je překvapena prostředím vyšetřovny. Místo ponuré ‚svatyně‘ s kamennými ‚oltáři‘ je uvedena do jasně osvětlené místnosti vybavené podobně jako na CPLEN nebo SSE – napůl vyšetřovna a napůl tělocvična. Došlo jí, že tentokrát se bude jednat o skutečně důkladnou prohlídku – nejen o počítání laloků mléčné žlázy, jako posledně.
Avšak Nihasa jí nedala čas k tomu, aby si nové prostředí v klidu prohlédla: „Kleknout!“
V té chvíli si agentka uvědomila, že prostor hned za dveřmi je opatřen stejně hrbolatou dlažbou, jako podlaha atria či ona část jejího pokoje, kde byla nucena klečet skoro hodinu, odpovídajíc na Nihasiny perverzní otázky.
„Kleknout!“
Therese došlo, že neuposlechla rozkazu na poprvé, a bleskurychle padla na kolena.
„Předpisově!“
Odhrnula si vlasy na záda, vypjala prsa, roztáhla stehna a složila ruce za hlavu.
„Ta stehna víc od sebe, abys bez zábran ukázala stydké pysky! Vyslovuji ti další napomenutí za liknavé plnění příkazů!“
„Děkuji, Paní!“ vyjelo z Theresy téměř automaticky.
To už jsem z nich tak zblblá, nebo co? Vždyť přece… Ale ano, měla jsem za trest poděkovat… uvažuje Theresa v duchu. Jenže… to už mám devět bodů… ani ne za dvě hodiny! Jestli to takhle půjde dál…
„Nemáš snad o něco poprosit?!“
Theresa se vzpamatovala ze zadumání a zvedla oči. Před ní stojí chlápek v bílém plášti.
„Poníženě prosím o provedení důkladné prohlídky mého nahého těla, Pane doktore…“
„Nihhy, svaž jí vzadu ty vlasy do uzlu, abychom se do toho mohli pustit,“ požádal Azizill Nihasu, aniž by s Theresou, která ho tímto způsobem oslovila, prohodil jediné slovo.
Stalo se.
„Copak jste se od ní dozvěděli?“ pokračuje Azizill v nenuceném rozhovoru s Nihasou, která mu s potutelným úsměvem podává
Theresin vyplněný dotazník.
Doktor dokument se zájmem pročítá, občas pokývá hlavou, občas pohlédne na zcela nahou ‚pacientku‘, jež po celou dobu stále předpisově klečí na dlažbě před ním, vystavujíc na odiv svá prsa i stydké pysky.
„Postav se,“ pronesl konečně, prostudovav zaznamenané odpovědi. Svou pobídku doprovodil poplácáním po zadečku.
„Jsi úchyl, nebo co?“ rozkřikla se Theresa.
„Kleknout!“
„To už zase?“
„Kleknout!“ opakuje Azizill rozkaz zvýšeným hlasem.
Theresa znovu padla na kolena.
„Předpisově! Kdykoliv máš klečet, tak se rozumí samo sebou, že předpisově,“ zdůrazňuje Nihasa.
Theresa roztáhla stehna.
„Ještě víc roztáhni ta stehna, abychom viděli tvé stydké pysky! To je málo! A prsa pořádně vypnout!“ kárá ji znovu Nihasa.
„Uděluji ti důtku za nezdvořilé chování,“ oznámil jí Azizill.
„No tak? Na co čekáš?“ táže se jí Nihasa podrážděně.
„Dě-děkuji, Pane d-doktore…“ vykoktala konsternovaná Theresa.
„Ještě jednou – a bez koktání, ano?“
„Děkuji, Pane doktore.“
„No prosím, vidíš, že to jde, když chceš. Teď se postav,“ dovolil jí doktor znovu jí poplácav po zadečku.
Theresa vstala a zle po doktorovi loupla očima. Jeho počin však už raději ponechala bez komentáře. Ještě jeden jediný trestný bod – a budou mi krátit osobní volno nějakým nedůstojným způsobem, projelo jí v té chvíli hlavou, když si spočítala, že už má nastřádáno jedenáct trestných bodů.
„Předpisově!“
Nihasino upozornění ji znovu vytrhlo z rozjímání. Rozkročila se a složila ruce za hlavu. Aspoň, že se momentálně nemusím starat o vlasy…
„Přistoupíme k prohlídce,“ oznámil Azizill Nihase. „Zavolej sem nějakého technika, aby dělal zápis, ty mi budeš dělat asistentku, ano?“
Nihasa se zabývá komunikátorem, zatímco Azizill dává Therese první příkaz: „Postav se na váhu!“
„Taky předpisově?“ zeptala se Theresa.
„Normálně. A pro příště si nechej své debilní otázky od cesty, nebo ti udělím další důtku,“ varuje ji doktor.
Mezitím se otevřely dveře a vstoupil technik v montérské kombinéze.
„Á, výborně, náš zapisovatel je zde,“ raduje se Nihasa. „Prosím, přijmi místo. Tady máš formulář protokolu, budeš ho vyplňovat podle našeho diktátu.“
„Jistě, kotě,“ usmál se technik na svou kolegyni a usadil se za psací stůl.
„Hned tam můžeš zaznamenat váhu… 165 liber (75 kg) a výšku 5′11″ (181 cm). Hodnota BMI tedy činí 4,689 lb/sq ft (22,893 kg/m²).“
„Mám takový dojem…“ Azizill pohlédl na obrazovku komunikátoru, „že si váhu drží obdivuhodně přesně už po mnoho let. To je neklamný důkaz, že s ní lékařský tým Jošuovy mise zacházel podle popisu doktora Zemilla. Jedeme dál…“
Doktor Azizill vytáhl z kapsy klasický krejčovský metr a nařídil Therese, aby zvedla ruce nad hlavu.
„Míra přes prsa 35″ (89 cm), pod prsy 29½″ (75 cm), velikost košíčku… s bídou B,“ hlásí doktor do protokolu. „Budeme muset nasadit speciální intenzivní terapii, abychom se dostali aspoň na C. Naprosto nechápu, kde Jošuova mise přišla k tomuto exempláři.“
Poznámky autora:
Azizill se vybavuje o Therese s Nihasou i s technikem, jako kdyby tam nebyla. Její reakce je spontánní: zakryla si prsa rukama…
„Nedovolil jsem ti, abys ty ruce dala dolů. A už vůbec ne, aby sis zakrývala prsa, která právě teď hodnotíme!“ upozorňuje ji doktor ostře.
Theresa neochotně zvedla ruce opět za hlavu.
„Pas… 24″ (61 cm), boky 36¼″ (92 cm),“ dokončuje doktor základní měření.
„Teď se polož tady na lehátko a mírně roztáhni nohy!“
Poznámka: Nebyl by problém Theresu vyšetřovat na nám již známém stole s polohovacím zařízením. Jenže součástí tohoto vyšetření je i test poslušnosti a ochoty spolupracovat. K tomu se lépe hodí vyšetření na lehátku…
Než se Theresa stačila vzpamatovat, zajel jí doktor hluboko do vagíny s teploměrem. Pocítila jeho dotek až na děložním hrdle a překvapením sebou trhla.
„No tak, klid, klid! To neznáš teploměr?“
„Znám, ale ne takhle. Obvykle se dává do pusy,“ poznamenala agentka podrážděně.
„Opravdu VŽDY??“
„No tedy… když jsem byla jako trestanec na SSE, měřili mi teplotu obvykle v konečníku,“ připouští váhavě Theresa.
„Nebuď drzá,“ varuje ji Nihasa, „víš, že už máš nasbíráno jedenáct bodů!“
„Budeš si muset zvyknout na to, že u nás se teplota měří zásadně vaginálně,“ informuje ji doktor samozřejmě, záměrně přeslechnuv Nihasino varování.
Nihasiny rty se stáhly nevolí.
„Tak to máme 99,5 °F (37,5 °C) a hloubka vagíny 12½″ (31,75 cm),“ hlásí doktor do protokolu. „K té teplotě ještě poznamenej, že se jedná o relativní hodnotu vzhledem k bioenergetické senzitivitě objektu. Rovněž také mírné sexuální vzrušení. Začíná nám téci.“
Technik poctivě zaznamenává Azizillovy poznámky do protokolu, zatímco Theresa v duchu pění. Vzhledem k bioenergetické senzitivitě objektu… OBJEKTU! Cožpak jsem pro něj jenom nějaká věc?! Navenek sice nedává nic najevo, ale Azizill, který právě položil kornoutek fonendoskopu na její hruď, okamžitě zaznamenal, že se s jeho ‚objektem‘ něco děje.
„Srdeční ozvy čisté i přes mírnou tachykardii, rovněž dech mírně zrychlený, ale pravidelný. Nutno přičíst buď onomu počínajícímu sexuálnímu vzrušení, nebo k náhlému hnutí mysli. Ještě přeměříme krevní tlak, abychom měli základní biometrická a fyziologická měření pohromadě, a přikročíme k podrobným vyšetřením.“
Nihasa ovinula Theresinu paži manžetou tonometru a několikrát stiskla balónek.
No teda – mimozemská civilizace – a měří tlak aparátem ukradeným z technického muzea, vytanulo Therese na mysli, když jí Azizill položil kornoutek fonendoskopu na předloktí.
„Tlak 130/85 mmHg,“ hlásí Azizill technikovi do protokolu, „ovšem s poznámkou, že se jedná o hodnotu naměřenou bioenergeticky senzitivnímu objektu.“
Sám jsi objekt, zuří v duchu Theresa, ale neodvažuje se protestovat nebo dát nějak jinak najevo svou nelibost, znovu si uvědomivši nasbíraných jedenáct trestných bodů. Doktor jí však neponechává čas k dalším úvahám…
„Vlasy husté, tmavě hnědé, oči hnědé,“ diktuje nezúčastněně. Pak si navlékl dlouhou gumovou rukavici, sahající mu až téměř k loketnímu kloubu.
„Roztáhni znovu nohy! Víc! Hmm, stačí…“ a hrábl neomaleně do Theresina rozkroku. „Pubické ochlupení holené, nyní však zanedbané, jeho barva koresponduje s barvou vlasů.“
Jediné gesto a Nihasa podává Azizillovi tubu s gelem. Ten si jím natřel rukavici v celé délce.
„Roztáhni víc ty nohy! Ještě víc! No proto…“ a bezohledně zajel celou rukou hluboko do Theresiny vagíny.
„Tak, a teď uvolni břišní stěnu,“ nařizuje úpící agentce, „ať tě mohu pořádně prohmatat!“
Theresa poslechla doktorův příkaz skoro jako automat a ke své hrůze si začíná uvědomovat, že jeho neurvalé metody ji začínají silně vzrušovat, což si sice rozumem nechce připustit, ale její vlastní tělo ji zrazuje… Rezignuje. S rozkoší si nechává prohmatávat břicho do hloubky a dokonce začíná přirážet proti doktorovým prstům ve vagíně. Zavřela oči a oddává se plně svému vzrušení, nevnímajíc už doktorův diktát. Jeho slova doléhají k jejím uším jakoby z dálky. Zanedlouho dosáhla prvního orgasmu. Její tělo se vzpíná a vlní v pravidelných mohutných záchvěvech a její stony se mění nejprve ve výkřiky, posléze pak v jednolitý nezastavitelný sled hlasitých neartikulovaných skřeků.
Zatímco doktor neustává v Theresině dráždění, Nihasa kontroluje její dech, srdeční činnost a další fyziologické projevy jejího vyvrcholení. Na závěr doktor vytahuje svou ruku z její vagíny a zasouvá do ní teploměr.
„Pořádně ji vysprchuj,“ žádá Azizill Nihasu, „a pečlivě jí vyhol to zanedbané strniště, abychom mohli pokračovat zevrubným vyšetřením sexuálních reakcí při dráždění rodidel. Mám dojem, že se od této samice dočkáme ještě mnohých překvapení.“
Stalo se a Nihasa přivedla ještě mokrou Theresu zpět do vyšetřovny. Ta automaticky zamířila opět k lehátku, ale doktor ji nasměroval k vyšetřovacímu stolu. Ten Theresa zná ze SSE. Sotva na něj ulehla, Nihasa jí připoutala ruce i nohy k polohovacímu zařízení a na oči jí nasadila černé brýle. Vzápětí jí roztáhla nohy téměř do rozštěpu.
„Skvělé, Nihhy,“ raduje se doktor Azizill usedaje mezi Theresiny nohy.
Navlékl si nový pár rukavic a navlhčiv je gelem pustil se do podrobného výzkumu Theresiných nejintimnějších tělesných partií. Roztáhl její labia maiora od sebe. Stačil mu jediný pohled na svou asistentku – a Nihasa obratně zachytila oba pysky obtěžujícím způsobem do svorek s řetízky, nedbajíc Theresina zmítání, kterým dává najevo svou nevoli. Pak řetízky napjala a zafixovala k hraně stolu tak, aby poševní vchod zůstal otevřen.
„Na nepohodlí si musí začít zvykat už od začátku,“ poznamenala Nihasa k technikovi zapisujícímu protokol, připínajíc stejně nepříjemným způsobem další pár svorek na Theresina malá labia. Ten doplnil zápis i o tuto poznámku.
„Ještě svorku na klitoris a můžeme začít,“ poznamenal Azizill, a přehrnuv kožní řasu, obnažuje jeho žalud.
Nihasa mezitím vybírá zvlášť dobře napruženou svorku, aby bylo její působení na nejcitlivější Theresině tkáni co nejnepříjemnější. Když se ostré zoubky svorky jemně zakously do tkáně obnaženého žaludu, Theresa sebou zazmítala v poutech a vyjekla leknutím.
„Klid, klid, chlácholí ji Nihasa, „vždyť se ti nic špatného neděje…“ Řetízek připojený ke svorce přehodila přes kladku u stropu a na druhý konec pověsila závažíčko, aby se napjal. Theresa sebou opět zazmítala, ale její reakce stála jen za drobenou poznámku do protokolu.
„Tak, otevřeno máme,“ poznamenal Azizill, „teď ještě, co nám prozradí testy…“
Uchopil do ruky dlouhou tenkou jehlu, namočil ji v lihové dezinfekci a lehce se dotkl její ostrou špičkou přehrnuté předkožky obnaženého klitorisu.
„Hmm, silné záškuby břišních svalů, zrychlený dech i srdeční činnost,“ hlásí Nihasa do protokolu, pozorujíc pečlivě jednotlivé partie Theresina nahého těla a zároveň přejíždějíc fonendoskopem po její hrudi.
„Nu, to je slušná reakce, prozkoumáme jehlou ještě samotný žalud a pak postupně celý vnitřek pochvy až k děložnímu čípku,“ oznamuje doktor.
Theresino nahé tělo reaguje dalšími mohutnými záchvěvy už při zvuku doktorových slov, aniž by se jí zatím jen dotkl. Ale teď už ostrá špička jehly dráždí poševní stěny. Doktor si počíná velice opatrně, aby testovanou dívku nezranil, ale zato jí dopřává dostatek lihové dezinfekce, která opravdu nepříjemně pálí.
„Docela slušně teče… Podej sem odsávačku bez vibrátoru… opatrně, ať ji nezpůsobíme zranění… Výborně!“
To už Theresin vaginální sekret teče proudem do objemné vzorkovnice.
„Měli bychom ji taky trochu potrápit,“ míní Nihasa, když uviděla na Theresině obličeji výraz rozkoše.
„Proč ne?“ souhlasí doktor, „i to je součást testů… Pro začátek jí zavedeme cévku, pak se uvidí, co podnikneme dál…“
„Mohu?“ ptá se Nihasa.
„Ale jistě, jsi v tomto směru šikovnější,“ souhlasí doktor.
Laborantka zaujala bez otálení jeho místo a v rekordním čase se jí podařilo probojovat přes svěrač do Theresina měchýře.
„Nic tam nemá,“ konstatuje, vědouc, že se Theresa důkladně vymočila před posledním sprchováním.
„Nevadí, nevadí,“ chlácholí ji Azizill, „něco jí tam tedy dodáme…“
Podal Nihase láhev fyziologického roztoku a ukázal na infúzní stojan.
Nihasa sestavila infúzi a nasadila konec cévky, zatímco Azizill zavedl dva prsty do Theresina konečníku a druhou rukou sleduje napětí břišní stěny při napouštění.
Theresa, ač z rozhovoru obou mimozemšťanů pochopila, čemu bude právě podrobena, naprosto nepředpokládala, jak může naplněný měchýř příšerně bolet, když je ještě k tomu prohmatáván a stlačován zespoda i shora. Zavyla bolestí.
„Zkusíme nasadit na chvíli vibrátor,“ rozhodl Azizill, když pečlivě prohmatal Theresin měchýř jak přes konečník, tak i přes vagínu i břišně stěnu.
„Nééé…! Vibrátor nééé!“ protestuje Theresa zoufalým hlasem.
„Nejprve jemně, postupně zesilovat,“ nařizuje Azizill nedbaje jejích výkřiků a sténání.
„Jistě,“ souhlasí Nihasa zasouvajíc aparátek do dívčiny otevřené pochvy.
Ozvalo se jemné vrnění a Theresa vykřikla bolestí. Po chvíli však doktor zjistil, že začala opět téci, a zapnul odsávačku.
„Mám dojem, že slečně není masochismus cizí,“ hlásí technikovi do protokolu, zatímco Nihasa mírně zvýšila frekvenci i sílu vibrátoru.
„Asi se jí to zalíbilo,“ poznamenal Azizill, vida, že Theresa začala proti vibrátoru přirážet. „Zkusíme ještě dalšími vibrátory dráždit konečník i břišní stěnu…“
Stalo se. Theresa znovu zavyla bolestí, avšak po chvíli se na nové nepohodlí adaptovala a znovu jeví známky silného vzrušení. Nihasa plynule zvyšuje výkon obou vibrátorů v dívčiných otvorech a současně tlačí třetím přístrojem na její podbřišek, sledujíc prudké záchvěvy Theresina nahého těla.
„Zase se jí to začíná líbit,“ míní Azizill. „Jsem moc zvědav na její
BDSM
dotazník.“
„Možná, že když ji teď začneme vypouštět, dosáhneme dalšího orgasmu,“ navrhuje Nihasa.
„Za pokus to stojí,“ souhlasí doktor, uvolniv fyziologickému roztoku cestu ven z Theresina měchýře.
„Její reakce je úžasná,“ raduje se Nihasa, vidouc slastný výraz na Theresině tváři v momentě vyvrcholení.
„Uděláme si asi tak hodinovou přestávku. Ať se důkladně vysprchuje, dej jí malé občerstvení a budeme pokračovat.“
Nihasa odstranila všechny svorky Theresiných rodidel, odpoutala ji od stolu a odvedla ji do jejího pokoje, kam jí vzápětí naservírovala misku šlehaného tvarohu a sklenici mléka.
„Co máš dělat, víš. Za hodinu si pro tebe přijdu!“
„Ano, Paní!“ odpověděla Theresa předpisově, ale to už za Nihasou zaklaply dveře.
Theresa k nim přistoupila a vzala za kliku. Zjistila, že dveře nejdou otevřít…
…
Nihasa se vrátila do vyšetřovny. Vzápětí za ní vstoupil sám Baal Segul.
„Buďte pozdraveni, jak to jde?“
„Docela dobře, šéfe,“ referuje Azizill, „právě před chvílí jsme provedli testy jejích reakcí na dráždění rodidel, teď má pauzu na oddech a občerstvení, protože jsme ji nechali vyhladovět kvůli hluboké palpaci břicha…“
„Ano, to přece vím,“ přerušil Baal Segul doktora netrpělivě. „Zajímá mě teď další postup.“
„Za necelou hodinku budeme pokračovat. Na pořadu bude nejprve celková prohlídka těla a hodnocení postavy, následovat bude vyšetření prsou a samozřejmě testy sexuálních reakcí v této oblasti. Doufám, že se zúčastníš.“
„S radostí,“ souhlasí Baal Segul, „ale zdá se mi, že měl její prohlídku sledovat i ten samec, ne? Potřebujeme přece podrobně studovat i jeho reakce!“
„Domníval jsem se, že ta úvodní část vyšetření by nebyla v tomto směru nijak přínosná. Vždyť skoro celou dobu jen ležela na stole nebo na lehátku. Avšak ta druhá část, kdy se nám tu bude předvádět v celé kráse, ta bude mít pro něj význam z hlediska našich záměrů. Nechám ho támhle uvázat na pranýř a uvidíme, co se bude dít. Tady Nihhy se mu může při tom trochu věnovat, že?“
„Samozřejmě, s radostí,“ přitakala vedoucí laborantka s rozzářeným pohledem.
Na Azizillův pokyn přivedli dva Verdeletovi technici do vyšetřovny Lukáše Malinu. Připoutali ho za ruce ke kruhům ve stěně, nohy mu přivázali k rozporce a roztáhli tak, že se podlahy může dotýkat jen špičkami prstů. Následně mu Nihasa přehrnula předkožku, na obnažený žalud mu navlékla fotoplastickou hadičku a její konec zavedla do nám již známé dvoukomorové vzorkovnice, která dokáže rozdělit moč a semennou tekutinu, a postavila ji mezi jeho nohy. Ústa mu rozevřela roztahovákem a pod bradu mu umístila nálevku na zachytávání slin. Fotoplastická hadička spojuje nálevku s další vzorkovnicí. Nakonec mu přísavkami upevnila na prsa, kotníky a zápěstí elektrody různých měřicích přístrojů.
„Velice působivé,“ pochvaluje Baal Segul dílo svých kolegů, „teď ještě přiveďte tu samičku. Uvidíme, jak budou navzájem reagovat.“
„Pravda,“ souhlasí Azizill, pokynuv Nihase, „hodina za chvilku uplyne…“
Laborantka vykročila směrem ke dveřím, ale vzápětí se zarazila. „Mám nápad. Pošleme pro ni některého z techniků, aby si zvykala na to, že má být bez výhrad poslušna kteréhokoliv člena posádky, co myslíš, Seggi?“
„Naprostý souhlas.“
„Pánové, ujměte se úkolu,“ požádal Azizill dva právě přítomné techniky.
Ti neprodleně vyrazili do agentčina pokoje, zaslechnuvše ještě mezi dveřmi Nihasin pokyn: „Neustále ji provokujte, ať sbírá trestné body!“
…
Theresu probudil šramot ve zšeřelé místnosti. Protřela si oči prsty a rozhlédla se. V bezprostřední blízkosti lůžka spatřila dvě mužské postavy ve stříbřitých kombinézách. Uvědomila si, že se světlo v místnosti pomalu rozjasňuje a nespokojeně na oba příchozí zamžourala. Návštěvníci jí však neposkytli žádný čas na rozmyšlenou.
„Neznáš své povinnosti?!“
Theresa ztuhla. Co zase chtějí, abych udělala? Vždyť… V té chvíli jí došlo, že do jejího pokoje vstoupili dva členové posádky a že tedy nesmí ležet. Bleskurychle vyskočila z lůžka a předpisově se postavila – rozkročila se na šíři ramen, vypjala prsa a ruce složila za hlavu.
„No proto,“ okomentoval její manévr jeden z techniků. Vzápětí jí oznámil, že si pro ni přišli z rozkazu doktora Azizilla.
„Tak jdeme, jdeme! Nezdržujeme!“ vybídl ji druhý technik a uchopiv dvěma prsty její levou bradavku, popotáhl ji směrem ke dveřím.
Theresina reakce byla spontánní. Její pravačka vystartovala a celou dlaní prudce dopadla na technikovu tvář. Stopy prstů signalizují, že facka sedla perfektně.
(Pozn. autora: Therese – na rozdíl od Jennifer ve 21. kapitole DBS – se útok proti technikovi zdařil, protože je bioenergeticky senzitivní.)
„Co sis to dovolila?“ osopil se na ni technik ostře. „Klekni a odpros!“
Teprve teď si Theresa uvědomila, co vlastně ráno ‚podepsala‘, a padla na kolena.
„To by se ti to pohodlně klečelo, co?“ zeptal se jí jizlivě technik. „TÁMHLE si klekni!“
Theresa poslušně přešla na hrbolatou dlažbu, klesla na kolena, doširoka roztáhla stehna, aby se otevřel pohled na její stydké pysky, vypjala prsa, odhodila si vlasy na záda a složila ruce za hlavu. Pak spustila: „Poníženě prosím za prominutí, Pane. Unáhlila jsem se.“
„Máš štěstí, že jsem dnes dobře naladěn,“ oznámil technik klečící agentce. „Za útok na člena posádky by ti příslušel tělesný trest, ale protože ses omluvila, uděluji ti pouze důtku plus dva body do trestního rejstříku.“
„Děkuji, Pane,“ vydechla Theresa, uvědomivši si, že právě dosáhla počtu 13 trestných bodů, což znamená, že bude při nejbližším rozkaze potrestána přísněji, a zachvěla se.
„Teď vstaň a pojď s námi do vyšetřovny,“ nařídil jí druhý technik.
Theresa vstala a zaujala předpisový postoj. Vzápětí se otevřely dveře a eskorta složená ze dvou techniků vyvedla Theresu na chodbu, přičemž ji každý uchopil za jeden prs a jal se ho prohmatávat – nejprve jemně, ale s přibývající cestou čím dál tím silněji, takže při vstupu do vyšetřovny už jsou Theresina prsa tvrdě hnětena. Za dveřmi ji členové eskorty srazili na kolena. Klečící Theresa už bez vyzvání roztáhla stehna tak, aby bez zábran odkryla pohled na své stydké pysky, vypjala prsa a složila ruce za hlavu.
„Výborně,“ pochválil ji technik. „Teď smíš poníženě poprosit pana doktora o pokračování v důkladné prohlídce tvého nahého těla.“
„Prosím poníženě o pokračování v důkladné prohlídce mého nahého těla,“ pronesla Theresa jasným hlasem, aby si ‚nevydělala‘ další trestné body.
V té chvíli se ozvalo podivné zachroptění. Theresa otočila pohled tím směrem – a strnula. Přesně proti ní je ke stěně připoután ten chlápek, kterého nedávno lstí sama teleportovala na tuto základnu a který se jí jako zázrakem zjevil, když sama bloudila pralesem. A teď má být ještě ke všemu svědkem pokračování její lékařské prohlídky… Tedy lékařské… Jak se to vezme… Ono je to spíš důkladné zkoumání mých sexuálních reakcí… A možná i test mé poslušnosti…
„Co ten tady má co pohledávat?!“ vyjelo z Theresy dříve, než si znovu stačila uvědomit, v jakém je tady vlastně postavení.
„Jak se opovažuješ mluvit se mnou takovým tónem?“ zeptal se jí doktor ostře. „O tom, kdo smí či nesmí být přítomen prohlídce a kritickému hodnocení tvého nahého těla, ty nerozhoduješ. Jasné? Uděluji ti veřejné napomenutí za drzé chování!“
„Děkuji, Pane doktore…“ Damn it – tak to už mám šestnáct trestných bodů…
V té chvíli Nihasa pohlédla na svého svěřence a na jejím obličeji vyvstal škodolibý škleb. Oči mu lezou z důlků, sliny mu vytékají proudem a penis se mu staví do pozoru. Letmým pohledem zjistila, že se mu zrychluje srdeční frekvence.
„Vstaň!“ nařídil doktor Therese.
Stalo se.
„Otáčej se… ruce nad hlavu! Výš! Ještě výš!! Pořádně se vytáhni! A vypni prsa!“ zdůrazňuje doktor, když Theresa projevila snahu napětí těla uvolnit. „Ještě jednou – a pomaleji! Pomaleji jsem řekl! Znovu… Tak… to je ono. Pořád se pomalu otáčej, dokud ti nedám jiný příkaz, jasné?“
Pak, soustředěně hledě na neustále se pomalu otáčející nahou dívku, jal se nevzrušeně diktovat do protokolu: „Postava souměrná, vysportovaná, kůže rovnoměrně zdravě opálená bez známek pigmentových anomálií. Žádné stopy po případných chorobách nebo zraněních. Zakřivení páteře v normě, držení těla bezvadné.“
„Pojď sem blíž,“ pokynul vzápětí Therese.
Dívka váhavě přistoupila. Azizill si ji otočil nejprve zády k sobě a jal se jí tvrdě prohmatávat paže, hýždě a stehna.
Svalstvo pevné, poměrně silně vyrýsované na úkor podkožního tuku, takže celá postava působí hranatějším dojmem.“
Pak si otočil dívku z profilu a nakonec čelem k sobě. Jeho prsty se rozběhly po jejích prsou.
„Prsa na pohled i pohmat pevná, není třeba podpírat je podprsenkou. Máš to?“
„… není třeba podpírat je podprsenkou… Mám,“ oznámil technik zapisující protokol.
„Dobrá, teď se podíváme blíže na mléčné žlázy. Polož se na stůl.“
Theresa poslušně ulehla. Nihasa upoutala její končetiny k polohovacímu zařízení a nastavila je tak, by měla vyšetřovaná dívka ruce za hlavou.
Azizill zaujal takové postavení, aby měl Lukáš dobrý výhled, a pustil se do důkladného prohmatávání Theresiných prsou.
„Prsa i v poloze v leže drží formu, nevpadávají se, pokožka hladká pružná, zdravě opálená, dvorce silně pigmentované a mírně vystouplé, což odpovídá spíše postpubertálnímu věku – tedy v souladu předchozí terapií na tzv. SSE. Bradavky růžové, dobře prokrvené, reagují spontánně, ochotně se topoří už při lehkém dotyku. 17 LGM je slušný počet na průměrně vyvinutou pozemšťanku. Ani způsob, jakým jsou uspořádána ligamenta, nevybočuje z průměru. Jizvy po voperování i vyoperování implantátů nejsou patrné. Pro naše účely by ovšem bylo vhodné zvětšení aspoň na C, jak už jsem uvedl v biometrické části prohlídky.“
„Jakou navrhuješ terapii, doktore?“ zeptal se technik zapisující protokol.
„Jakou… připiš tam 1× denně auto- a xenofarmatická léčba doplněná 2× denně tvrdým prohmatáváním a vhodným cvičením s následnou speciální masáží. Podle výsledků za prvních 12 dní lze zintensivnit na 3× denně.“
„Vstávej,“ vybídl Theresu. „Dokončím základní vyšetření a hned si to cvičení vyzkoušíš!“
Nihasa odpoutala Theresu od polohovacího zařízení a ta se nerozhodně postavila vedle stolu.
Doktor změnil stanoviště. Usadil se na židli doprostřed vyšetřovny a pokynul Therese, aby přistoupila blíž. „Teď se otoč ke mně zády, roztáhni nohy… víc! Ještě víc!! Tak, a předkloň se! Ještě! Dobrá. A teď si rukama roztáhni hýždě od sebe! Víc! Ještě víc. Ano, tak… A drž!“
Doktor si posunul židli mírně stranou, aby nezakrýval výhled Lukášovi. To si vzápětí uvědomila i Theresa roztažení mírně povolila.
„Řekl jsem více roztáhnout ty hýždě!“ napomenul ji Azizill okamžitě.
Theresa si zadeček opět doširoka roztáhla a doktor znovu začal diktovat protokol, tentokrát podrobně popisuje vzhled a polohu Theresina řitního otvoru.
„Ještě udělej výtěr, Nihhy…“
Stalo se a Nihasa zavedla do Theresina řitního otvoru výtěrový štěteček. V té chvíli sebou Lukáš zazmítal v poutech a měřidlo signalizuje 118 srdečních stahů za minutu.
„Pěkně to s ním cloumá,“ zasmála se Nihasa, pohlédnuvši na svého svěřence.
„Dej pozor, Nihhy, aby nám tady neejakuloval…“
„Pravda,“ přizvukuje Nihasa a stiskla jednu klávesu na dálkovém ovladači aparatury, kterou má Lukáš implantovánu v pohlavním ústrojí. Prudká křeč projela jeho podbřiškem a penis mu poklesl. Vzápětí mu povolil svěrač a vzorkovnice se plní jeho močí.
„To stačí,“ oslovil Azizill pro změnu Theresu, jež je stále ještě s roztaženými hýžděmi v hlubokém předklonu. „Teď přijde na řadu ten slibovaný tělocvik, ano? Předveď nám nějakou sestavu támhle na bradlech!“
Doktor i Nihasa ustoupili poněkud do pozadí, aby odkryli výhled Lukášovi, zatímco Theresa vykročila váhavě směrem k určenému nářadí. Zřejmě si teprve teď plně uvědomila i Lukášovu přítomnost, což je jí silně proti srsti, avšak neodvažuje se protestovat. V hlavě jí totiž straší i těch nasbíraných šestnáct trestných bodů. To poslední napomenutí bylo vysloveno jako veřejné, což znamená, že mě vystaví nahou v atriu – a bude to zřejmě moci vidět i tenhle dáreček. No nic! Snad se mi to podaří nějak přežít – a pak to připočtu na vrub té zrádné kryse Brandonovi. Jen co se mi dostane do rukou. Mizera! Lotr! Poštve na mě moje lidi! Já mu ukážu takovou diverzní akci, že na to do smrti nezapomene! Já přece…
„Jak dlouho budu čekat?!“ zahřměl Azizill, vyrušiv Theresu z poklidného rozjímání.
Agentka se vzpamatovala, chopila se dolní žerdi a vyšvihla se nahoru. Její série pohybů však vyznívá dosti nudně, je znát, že cvičí s nechutí – a Nihasa její výkon vzápětí jízlivě komentuje: „No to snad ne! Tohle je bioenergeticky senzitivní tvor? Vždyť si počíná jako chcíplina! Trochu života do toho umírání, slečno agentko! Potřebujeme si tvé nahé tělo prohlédnout v pohybu, jasné?!“
Theresa zazmatkovala a jen tak-tak, že nesletěla dolů. V poslední chvíli se stačila zachytit. Vzápětí se vyšvihla znovu nahoru, ale tentokrát zády k divákům.
„Tak takhle ne! Budeš cvičit čelem k nám, protože toto cvičení je v první řadě součást hodnocení tvých prsou a břišních svalů, jasné?!“
„Jasné, jasné, jasné…“ opakuje si Theresa polohlasně navztekaným tónem.
„Snad se nechceš vzpouzet?“
Theresa mlčí, ale zle loupla po Nihase pohledem.
„Kleknout!“
Theresa automaticky padla na kolena.
„Tady ne! Když kleknout – tak na místě k tomu určeném. To už bys měla znát. Klečela jsi dnes několikrát, nemýlím-li se…“
Theresa poklekla znovu, tentokrát na hrbatou dlažbu u dveří.
„Uděluji ti veřejnou důtku za vzpurnost,“ oznámila jí Nihasa přísným hlasem. Vzápětí stiskla klávesu dálkového ovládání a tvrdý šok do varlat zabránil Lukášovi v dalším náběhu k orgasmu.
„Děkuji, Paní.“
„Tak, a teď zpátky na bradla!“ Nihasa zaregistrovala Theresino poděkování tak trochu mimochodem.
„Zdá se, že jsem trochu přetížená,“ poznamenala k Baalu Segulovi. „Poslyš, šéfe… nechtěl by ses své svěřenkyni více věnovat, abych měla čas na hlídání toho samce?“
„No… že jsi to ty…“
Je vidět, že se nálada Baala Segula docela zvedla. Nihasa se jen pousmála a upřela svou pozornost k Lukášovi. Ten se zájmem sleduje výkony nahé gymnastky, takže jeden z Verdeletových techniků je nucen vyměnit vzorkovnici na sliny.
„Kdy mu povolíš, aby se vystříkal, Nihhy?“
„Zatím ne. Potřebujeme, aby byl soustavně sexuálně drážděn, ale neukojen a frustrován. To je součást přípravy na jeho budoucí misi. Tu dvojitou vzorkovnici jsme chtěli jen pro případ, kdybychom ho náhodou nezvládli uhlídat.“
Nihasa se s technikem vybavuje zcela nenuceně a bez jakýchkoliv zábran, s potěšením sledujíc, jak Lukáš vztekle koulí očima při každé její větě, která se ho týká. Proud slin vytékající z jeho úst, zesílil…
Baal Segul konečně dovolil Therese, aby opustila bradla. Vzápětí se jí zmocnili dva technici a připoutali ji ke kruhům ve stěně za nohy a spoutali jí ruce před tělem. Na Azizillův pokyn jí je vytáhli přes kladku nahoru – a to tak, aby její tělo bylo hodně nataženo.
„Ještě víc,“ nařizuje Azizill, „podlahy se smí dotýkat jen špičkami prstů!“
Stalo se.
Azizill přistoupil k upoutané ‚pacientce‘ a jal se jí soustavně prohmatávat prsa. Nejprve jemně, postupně přidává na síle a nakonec jí je tvrdě hněte, diktuje do protokolu své poznatky. Theresa je upoutána v opravdu nepohodlné poloze. Prsa má napjatá a doktorovy hmaty jsou jí krajně nepříjemné.
„Nelíbí? Máš smůlu, děvče. Toto je součást zvětšovací terapie, kterou budeš podstupovat dvakrát denně. Tak si zvykej!“
Theresa ztěžka dýchá, snaží se došlápnout na paty, což se jí nedaří. Když povolí napětí lýtek, aby ulevila zatíženým špičkám prstů, pocítí silný tah v ramenních kloubech. Za této situace je tvrdé hnětení prsou hotovým peklem…
Lukáš soustředěně sleduje Theresinu terapii. Když se doktor začal intenzivně věnovat jejím bradavkám, připínaje na ně svorky a postupně přidávaje závažíčka, pocítil znovu silné záškuby penisu. Ale Nihasa je ve střehu. Nový elektrický šok zmařil další jeho orgasmus.
„Myslím, že už ji necháme odpočinout,“ navrhuje Azizill. Dnes večer jsme mohli výjimečně vynechat i rozkaz. Co, šéfe?“
„Asi ano… Ale zítra ráno už ho uděláme. Musíme ji potrestat za těch dvacet trestných bodů, které si dnes vydělala…“
Technik odpoutal vyčerpanou dívku od stěny. Ta předpisově poklekla na vyhrazené místo čelem k doktorovi a pronesla: „Děkuji, Pane doktore, za provedení důkladné prohlídky mého nahého těla. Dovolte mi prosím odejít.“
„Učíš se rychle,“ pochválil ji Azizill. „Tak běž – a zítra na shledanou.“
„Na shledanou, Pane doktore.“
Po těch slovech Theresa vstala a opustila vyšetřovnu.
- × - × - × -
Po Theresině odchodu odpoutali technici zcela vyčerpaného a zničeného Lukáše Malinu od pranýře a Nihasa ho odvedla do jeho cely. Tam hltavě vypil tři litry obyčejné vody pokojové teploty, těžce se sesul na palandu a v momentě usnul neklidným spánkem.
Celou noc se zmítal na palandě pronásledován divokými sny. Nejprve před sebou uviděl nahou Theresu na vyšetřovacím stole, na bradlech i napjatou na pranýři. Vzápětí se mu postava před očima zdvojila. Pak uviděl čtyři nahé Theresy, osm, šestnáct… Přestal je počítat.
Obraz se změnil. Změnily se hlavně obličeje. Zástup Theres se změnil v zástup různých zcela nahých žen a dívek, které jen tak nazdařbůh procházejí ulicemi jakéhosi města.
Obraz se znovu změnil. Lukáš zjistil, že kolem pochodujících žen se objevila spousta psů, kteří vesele štěkají a lísají se ženám k nohám. Některé ženy berou psy do náruče a mazlí se s nimi. Ale to není všechno! Na trávnících a chodnících kolem domů se objevili muži, kteří staví ohniště a grily, na kterých opékají kusy masa a klobásy. Krájejí chleba a na košíčky rozkládají pečivo.
Lukášovi ve spánku tečou z úst proudy slin. Spontánně se převalil na druhý bok. Obraz se opět začal měnit. Z jednoho domu vyšel zvláštně oblečený chlápek s podivnou utěrkou na hlavě. Když se proti němu objevil zástup žen v Evině rouše a se psy, vyděšeně vykřikl, padl na kolena, vytáhl z opasku lovecký nůž a jedinou ranou si ho zarazil mezi žebra. Jeho bílý plášť se zbarvil do ruda… V ten moment ženy zajásaly, obstoupily muže opékající maso, každá si kus vzala a nenuceně je pojídají, připíjejíce si s muži orosenými půllitry piva. Kde se tam vzalo to pivo – na to si Lukáš ne a ne upamatovat.
Probudil se uprostřed hrobové tmy. Žízeň, které ho náhle přepadla, je nesnesitelná. Posadil se a tápavě pokládá nohy na měkký koberec. Začalo se rozednívat. Lukáš vstal a vrávoravým krokem zamířil k umyvadlu. Sklonil se k hubici kohoutku, otevřel ústa a sešlápl pedál. Znovu hltavě pije. Pije a pije. Pije vodu, ale ta se mu na jazyku jakoby mění v pivo. Pivo? Ne… je to voda… Takový blbý sen… Kruci… Strašný a krásný zároveň.
Když se dosyta napil, znovu ulehl na palandu – a usnul. Vzápětí se mu ve snu zjevila nahá Theresa ležící na vyšetřovacím stole…
Autor: © Éósforos, 2014
Předchozí kapitola Pokračování Zpět na obsah