Zadržená Jennifer byla v doprovodu čtyřčlenné eskorty odvezena personálním výtahem do 3. patra, kam před tím nikdy neměla přístup. Eskorta vedla agentku ve svém středu dlouhou klikatou chodbou směrem do středu areálu. Vtáhli ji do jedněch dveří tak rychle, že si ani nestačila všimnout jejich souřadnic.
Šestiúhelníková místnost, ve které se tak znenadání octla, připomínala jí ‚její‘ pokoj, který si svévolně zabydlela v přízemí budovy. Rovněž čtyři ze šesti stěn jsou opatřeny dveřmi, celá protější stěna je jedno zrcadlo.
„Svlékni se!“ nařídil dívce velitel eskorty.
Jennifer si uvědomila, že étherické tlumočení je vypnuto a že s ní poddůstojník hovoří anglicky. Svlékla ukořistěný laborantský plášť. Ukazuje se, že Jennifer je kompletně oblečena včetně všech zimních svršků a připravena na únik.
„Jen pokračuj, pokračuj, cožpak ti není horko?“
Jennifer vycítila v hlase velitele eskorty známky ironie. Odložila zimní bundu a teplý svetr.
„Cožpak nevíš, že v areálu se můžeš pohybovat jen v domácí obuvi,“ ukázal velitel eskorty na dívčiny zimní boty.
Jennifer zouvá boty. Cítí, že se začíná silně potit a že se jí potem přilepily ponožky k botám. Z nohavic riflových kalhot jí teď čouhají bosé nohy. Polila ji vlna studu. Kradmo pohlédla na velitele eskorty.
Velitel však její pohled zachytil: „Svlékni se do naha!“ nařídil dívce zdůrazňuje poslední slovo věty.
Svléká váhavě blůzu a vystavuje na odiv nádherným piercingem ozdobený pupík. Na členy eskorty její koketování kupodivu neúčinkuje.
„Rychleji,“ vyštěkl jeden z poddůstojníků.
Jennifer odkládá pomalu silné riflové kalhoty nedbajíc poddůstojníkovy pobídky. Nakonec stojí před eskortou jen ve spodním prádle.
„Všechno dolů,“ nařizuje velitel čety.
Jennifer stojí bez hnutí.
Velitel eskorty pokynul dvěma ze svých podřízených.
Jeden hromotluk Jennifer uchopil v podpaží a zvedl ji do výšky, tiskna jí bolestivě prsa. Druhý ji zbavil jediným pohybem kalhotek, nedbaje dívčiných zuřivě kopajících nohou.
„Chceš pomoci i s podprsenkou?“
Jennifer si ani neuvědomila, který z nich jí tak zdvořile nabídl pomoc, ale než se vzpamatovala, byla zbavena i posledního kousku svého odění. Ani zlaté kroužky vetknuté v jejích prsních bradavkách a ve stydkých pyscích na eskortu neúčinkují. Její dlouhé vlasy vzadu ustřiženy a neohrožená agentka CIA v hodnosti nadporučice stojí náhle úplně nahá a bez prostředků před čtyřmi poddůstojníky neznámé mocnosti, kteří si ji ze všech stran bezostyšně prohlížejí.
Jeden z poddůstojníků otevřel dveře sprchy. Další dva uchopili Jennifer za ruce a za nohy a vtáhli ji do místnosti. Tam ji připoutali k rampičce. Jennifer stojí, nohy rozkročeny, ruce vzpaženy, připoutána za kotníky a zápěstí v ocelových náramcích.
Jeden z poddůstojníků drží zezadu mezi dívčinýma nohama vzorkovnici: „Vymoč se!“
„Tady!? Ve vaší přítomnosti … se mám … vymočit?“
„Ano, tady. V naší přítomnosti! Konec konců – budeš muset před námi provádět i jiné úkony – a horší…“ Velitelův hlas zní tvrdě, neosobně.
Jennifer uhýbá očima z velitelova pohledu.
„Tak bude to?“
Velitelův hlas zní tentokrát už výhrůžně, ale Jennifer nedbá. Druhý z poddůstojníků přistoupil k dívce zepředu. Na ruce má navlečenou silnou gumovou rukavici naplněnou ledem. Hrubou silou stiskl její břicho v místě močového měchýře. Jennifer zavyla a pustila moč do vzorkovnice.
„Vypiješ to dobrovolně nebo tě máme opět donutit násilím,“ ptá se dívky velitel drže v ruce asi půllitrovou plastikovou nádobu s bezbarvou tekutinou.
„Vypiji … to … dobrovolně … “, nabírá Jennifer dech po předchozím zákroku.
Jeden z poddůstojníků přidržuje agentce u úst nádobu a Jennifer po malých doušcích pije teplou olejnatou břečku odporné pachuti, ze které se jí zvedá žaludek. Musím, musím to vypít … nebo … mi ti lumpové … budou ochotni … nasadit norimberský… try… trychtýř… Když vypila s nezměrným sebezapřením poslední doušek, poddůstojník odstoupil.
Poloha držáků, ve kterých jsou ukotveny náramky poutající dívčiny ruce a nohy se změnila tak, že Jennifer byla nucena učinit předklon. Z podlahy vystoupilo mezi jejíma nohama široké koryto. Jennifer náhle pocítila, že se jí žaludek obrací naruby. V momentě, kdy sebou trhla, polohovací zařízení jí umožnilo učinit předklon ještě hlubší a Jennifer vyzvracela celý obsah žaludku do koryta, které okamžitě zajelo do podlahy a na jeho místě se objevilo koryto nové.
Do rekta jí zavedena trubice a napuštěna voda. Jennifer cítí nesnesitelný tlak ve střevech. Dívčino tělo uvedeno do podřepu a veškerý obsah vypláchnutých střev se ocitá v nově připraveném korytě.
Poddůstojník uvolnil dívce jednu ruku nabízeje jí hygienické potřeby, aby si mohla vypláchnout ústa a vyčistit zuby. Pak polohovací zařízení rampičky uvedlo její tělo opět do vzpřímené polohy.
Dva poddůstojníci si oblékají gumové zástěry. Jeden Jennifer od hlavy k patě namydlil, pak se rampička začne otáčet a ke slovu přichází druhý poddůstojník. Nejprve horkou vodou smývá mýdlo, pak je celé dívčino tělo důkladně prosprchováno vodou ledovou. Chlad proniká Jennifer až do morku kostí. Nakonec první poddůstojník bezohledně tře celé dívčino tělo hrubým froté ručníkem, přičemž nedbá mých ‚piercingových‘ kroužku a zachytává … aúúú … za ně, což je … aúúú … ty lumpe … jestli se mi … aúúú … někdy dostaneš do spárů … aúúú … roztrhnu tě na … aúúú … tři půlky … aúúú!
Po těchto ponižujících procedurách byla Jennifer odpoutána od rampičky a před ní se otevřely další dveře. Kancelář disciplinárního komisaře.
Disciplinární komisař oblečený v důstojnické uniformě přivítal Jennifer zbavenou veškerého oděvu chladným pohledem a jen mávnutím ruky jí naznačil, aby se postavila do prostoru ohraničeného červenou kružnicí na bílém koberci před jeho stolem.
„Pozor!“
Jeho rozkaz se podobal spíše zasyčení přetlakovaného papiňáku než hlasu důstojníka. Pak nahou Jennifer stojící ve vzorném pozoru dlouze pozoroval pronikavým pohledem. Asi po třech minutách zavelel pohov. Pak přeložil na svém obrovském stole několik složek a jedny desky otevřel.
„Je ti známo, čeho ses dopustila?“ zeptal se Jennifer měře ji opět oním nepříjemným chladným pohledem.
„Tuším…,“ vzdechla téměř neslyšně Jennifer, „tajně jsem vnikla do areálu kliniky …“
„Jenže to není všechno,“ pokračoval svým syčivým hlasem, pronikajícím nepříjemně až do morku kostí, disciplinární komisař, „odcizila jsi seznam tajných kódů a pročítala sis zdravotní záznamy ostatních klientek bez jejich vědomí a souhlasu. Přiznáváš i tyto přestupky?“
„A-ano…,“ vzdechla Jennifer téměř neslyšně a hlas jí mimoděk přeskočil.
„Nahlas a celou větou!“ zasyčel komisař.
Ano, uznávám, že jsem se těchto přestupků dopustila,“ prohlásila Jennifer, tentokrát už pevným hlasem, ze kterého bylo cítit, že nějakým zázrakem nabyla opět jistoty.
„Na kliniku jsi vnikla ozbrojena a vybavena odposlouchávací, dokumentační a spojovací technikou.“
„Ano, ale ta komunikační…“
„… komunikační technika poněkud nekomunikuje,“ dokončil posměšně důstojník začatou dívčinu větu.
„Uvědomuješ si, že vnikat na cizí území se zbraní v ruce není zrovna projev úcty a přátelství?“
„Já jsem ale netušila, že jsem na cizím území,“ namítla Jennifer.
„Bez ohledu na to, zda jsi nebo nejsi na cizím území, jsi porušila zdejší zákony. Co by se stalo se mnou, kdybych u vás porušil vaše zákony?“
„Pochopitelně by vás odsoudili a potrestali,“ sděluje Jennifer komisaři.
„Dobře tedy. Pozor!“
Jennifer se postavila opět do vzorného pozoru.
„Vyslechni verdikt,“ pronesl nyní komisař jasným kovovým hlasem, ve kterém nebylo ani stopy po zvuku syčícího papiňáku.
„Spáchala jsi tři přestupky, z toho jeden několikrát opakovaně: vnikla jsi nedovoleným způsobem na naše území s cílem provádět špionáž; vnikla jsi sem ozbrojena (komisař otevřel na podlaze ležící agentčin kufr a ukázal na její arzenál); třikrát jsi vyvolala požární poplach – a to tak, že ses pokusila otrávit zdejší ovzduší jedovatými zplodinami.
Za tyto přestupky ti ukládám trest experimentace v délce šestnácti dní. Vzhledem k tomu, že se v jednom z případů jedná o několikanásobně opakovaný přestupek, zvyšuje se délka trestu na dvojnásobek. Strávíš tedy v experimentačním oddělení 32 dni. Po odpykání trestu budeš vyhoštěna. Veškerý nebezpečný materiál, který jsi vnesla na kliniku, se zabavuje bez náhrady. Proti tomuto rozsudku není odvolání. Odchod.“
Nahá Jennifer se zmateně otočila a vstoupila do přísálí komisařovy kanceláře. Vtom ji dva členové eskorty pevně uchopili za ruce a velitel jí přiložil k obličeji masku s uspávacím plynem. Jennifer zavrávorala, ale neupadla, protože zkušení členové eskorty ji drželi opravdu profesionálně.
Spící Jennifer byla uložena na pojízdné lehátko a speciálním výtahem byla převezena do sedmého podzemního podlaží, o kterém nemají tušení klientky ani většina ošetřovatelek. A ty, které zde slouží, jsou od svých kolegyň pečlivě izolovány…
Autor: © Éósforos, 2003–2014
Předchozí kapitola Pokračování Zpět na obsah