vítejte na serveru Erato, kde Vám předkládáme stejnojmenný román.
Román vychází ve své internetové podobě již od roku 2003 a můžeme říci, že
za tu dobu si získal pozornost mnoha čtenářů i čtenářek. Mimo jiné do něj byly
integrovány charaktery dvou skutečných osob Nikolky a Lucky, jejichž fantastické
osudy můžete sledovat v podobě jejich románových protějšků. Máte-li rádi
dobrodružství s prvky SF a fantastiky, pak se vám román Erato bude jistě
líbit…
Nikolka a Lucka
Nyní již má slovo…
Normální vysílání bylo pojednou přerušeno a z přijímačů se ozvaly rozkazy ecuadorským leteckým jednotkám udatně bojujícím proti přesile Marťanů, přistávajících v létajících talířích. Zprávy hlásil populární hlasatel a jeho rozčilený, třesoucí se hlas slyšely a poznaly statisíce posluchačů.
…
V Quitu došlo ke strašné panice. Tisíce lidí utíkaly z města, desítky žen a dětí byly ušlapány nebo zraněny, než se podařilo zděšeným davům vysvětlit, že jde o obzvláště zdařilou a bezprostřední inscenaci hry H. G. Wellse Válka světů.
Ludvík Souček
Velké otazníky
- × - × - ×
Jakmile paprskové hvězdolety začaly podnikat sto osmdesát parseků dlouhé cesty na Epsilon Tukana a zpátky za sedmnáct dní, rozmohla se na Zemi, hlavně mezi mládeží, epidemie zamilovanosti do rudých lidí z cizího světa. Ukázalo se však, že manželství mezi Pozemšťany a rudými Tukanci zůstávají neplodná. Z toho vzniklo nemálo zklamání. Mohutné biologické ústavy obou planet zaměřily veškeré úsilí na překonání neočekávané zábrany. Nikdo nepochyboval, že obtížný úkol bude brzy vyřešen a že splynutí dvou dokonale stejných, ale původem rozdílných lidstev bude úplné. Tak se nekonečně prodlouží doba existence pozemského člověka jako druhu.
Ivan Antonovič Jefremov
Hodina Býka
- × - × - × -
Řekl opět Bůh: „Učiňme člověka k obrazu našemu, podlé podobenství našeho,
a ať panují nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským, i nad hovady, a nade
vší zemí, i nad všelikým zeměplazem hýbajícím se na zemi.
I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej,
muže a ženu stvořil je.
I. Moj. 1,26-27
‚Kanadský žertík‘ ecuadorského rozhlasu ze dne 12.2.1949, tak jak ho popsal
Ludvík Souček ve své známé knize, je typickou ukázkou toho, co mně osobně vadí
na podstatné části sci-fi produkce made in USA (ať už literární nebo
filmové) pojednávající o mimozemšťanech – tedy základní předpoklad, že hlavními
cíli případných návštěvníků z vesmíru je ovládnutí Země, vyhubení nebo
zotročení lidstva a podobné hrůzy.
Na rozdíl od pana Wellse – ač tedy uznávám, že se jedná o světově proslulého anglického
autora – jsem zastáncem ‚mírového soužití‘ s případnou mimozemskou civilizací.
Vždyť – jak jinak vyznívají myšlenky I. A. Jefremova z druhého citátu, že?
Samozřejmě si neodpustím také jeden biblický citát. Protože Bibli pojímám
především dänikenovsky, tento citát mi říká, že mimozemšťané jsou lidé jako my,
a ne nějaké křemíkové osmihlavé a dvacetiruké obludy zvíci letištního hangáru.
Jelikož vedle literatury sci-fi jsem milovníkem i literatury erotické, pokusil
jsem se spojit tyto dva žánry do jednoho celku. Inspirací mi byly různé zprávy
o únosech pozemšťanů mimozemšťany za účelem zkoumání jejich reprodukčních
procesů. Tyto zprávy se začínají objevovat od poloviny padesátých let
XX. století především v USA. Podle českého psychiatra,
MUDr. Ivana Davida, CSc., se jedná převážně o výplody bujné fantazie, o čemž
svědčí především to, že jednotlivé výpovědi se sobě navzájem podobají jako
vejce vejci, což je s největší pravděpodobností způsobeno tím, že se jedná
o mírně pozměněné reprodukce jedné a téže výpovědi. Účelem těchto výmyslů je
pochopitelně zisk z ‚prodané‘ senzace.
Podívejme se nyní, jak je sex při blízkých setkáních vyššího než třetího druhu
prezentován v literatuře. Milovníky tohoto žánru jistě neudiví, že se
s tímto tématem setkáváme už ve starověku. Příkladem může být biblický citát
uvedený jako motto Prologu k Dědictví božích synů. Co se týče
novověké literatury, tak v tomto směru možná drží česká literatura světový
primát, protože obdobnou tématiku – i když tedy v mezích poplatných době –
uvádí do své novely Rusové na Martu Metod Suchdolský roku 1909. Tedy –
milostný vztah pozemšťana a marťanky vzplane i v románě
Na dvou planetách (1897) německého spisovatele Kurda Laßwitze (první
český překlad z r. 1904, druhý 1913), pravda, ale výzkum sexu a reprodukce
zavádí v tomto směru do moderní sci-fi literatury právě Suchdolský.
Vynikající britský spisovatel Arthur C. Clarke a jeho společník Gentry Lee
výzkum sexuálních reakcí zmiňují už mnohem otevřeněji v románu
Zahrada Rámova (1991), ovšem tam se jedná opravdu o pouhou epizodní
záležitost.
Nu, a protože mně chybělo takové literární dílko, ve kterém by byl sex a erotika
ve vztahu mezi pozemšťany a mimozemšťany jedním z hlavních nosných témat,
a hlavně, kde by se o takových záležitostech psalo detailně a zcela otevřeně,
nezbylo mi, než abych se o ně pokusil sám. Do jaké míry se mi to podařilo, to
už musíte posoudit vy, moji věrní čtenáři.
Než předám slovo hrdinům – a hlavně hrdinkám – následujících příběhů, ještě
dovolte, abych z celého srdce poděkoval své dvorní vydavatelce Nikolce
nejen za péči a trpělivost, s jakou se ujala přípravy mých textů
k vydání, ale i za spoustu nápadů, kterými sama příběh obohatila.
Éósforos, 22.3.2010
Poznámka k reedici:
Tato Předmluva byla původně určena k uvedení celé románové série,
kterou Nikolka nedávno nazvala Erato - podle domény, na kterou celou
sérii přestěhovala. Jelikož však dnem 15.6.2010 rezignovala na funkci mé dvorní
vydavatelky a za týden na to ukončila i další fungování jak domény
erato.cz, tak i domény nikolka.cz, nemohu tento název akceptovat.
Tuto Předmluvu pak přidávám na začátek 1. série –
Dědictví božích synů, kam i logicky patří.
Váš Éósforos, 20.7.2010