Kapitola 10
Svatba Čokoládky a Jonathana byla jen malou epizodou proti sérii velkých
světových událostí, Provokace Baala Segula a jeho spojenců nezůstaly bez odezvy.
Nově vzniklý světový stát – Civilizovaná Zóna – se začíná rozvíjet. Nejprve zahrnuje
USA a EU.
„Není to nějak málo?“ ptá se Nihasa Baala Segula na jedné z ‚tajných‘ porad.
„Chápu, že je,“ souhlasí Baal Segul, „jenže se nám podařilo zlikvidovat jen eura a
několik místních evropských měn, jako koruny, forinty a złoté. Pak jsme měli dost
práce s librami a švýcarskými franky. Dolar se zlikvidoval sám. Jakmile islámské země
vypověděly smlouvy ohledně ropy, petrodolary vzaly za své. Než však přejdeme na energií krytou měnu, budou mít země CZ vše zdarma. To si můžeme dovolit jim na čas umožnit. Pak se jim to ovšem bude těžce zajídat…
„Dobře, to chápu, ale jak budeme postupovat dál?“
Pak, až přejdeme na energií podloženou měnu, začneme likvidovat další měny a začleníme další státy - Austrálii a Nový Zéland. Pochop, aby i zde bylo všechno zdarma – byť i jen krátkou dobu – na takový prostor a takové množství lidí už naše ekonomická situace nestačí.
Po nich budou následovat Izrael, Jihoafrické republika a připravíme si půdu pro začlenění států Střední Ameriky v čele s Mexikem. Pak uvidíme…
Jako ‚státní církev‘ bude ovšem fungovat SMWC Lucase Malingera (Lukáše Maliny). Nějaké křesťanství, judaismus a podobné výmysly budou zakázány. Islám pochopitelně zakázán nebude – a my budeme vládnout na základě přísloví »Rozděl a panuj«, chápeš to?“
„Já ano,“ ozval se v tu chvíli inženýr Verdelet, který ‚tajné‘ poradě Baala Segula a Nihasy tiše naslouchal.
„Já taky,“ prohlásila i Nihasa.
„I já,“ prohlásil doktor Azizill.
Baal Segul se zdá nad míru spokojen po odchodu všech tří hlavních ‚reprezentantů‘
své základny, i když porada byla původně určena jen pro Nihasu. Tu se ozvala čtvrtá,
skutečně ‚nevítaná‘ posluchačka, Anata, jeho sestra, která rovněž vyposlechla jeho
chvalozpěv na vykonanou ‚práci‘ i jeho vizi následujících událostí.
„Že se nestydíš takhle manipulovat lidstvem!“ obořila se na něj zostra.
„Jakým lidstvem?“ osopil se na ni Baal Segul. „Vždyť jsou to tvorové nižšího řádu – pro nás zvířata. Přece si s nimi nebudu brát servítky!“
„Ale byli stvořeni k obrazu našemu!“ odráží jeho argumenty sestra.
„Jenom, aby ses z nich nezcvokla, sestřičko. Ano, byli stvořeni k našemu obrazu – ale jen jako otroci – náhrada za našince, kteří odmítali práci v dolech – a ty to víš!“
„Za to bychom jim ovšem měli být vděčni – a ne je neustále ponižovat, šikanovat a dávat jim najevo svou nadřazenost – i když je to pravda,“ plísní dále Anata svého bratra.
„Cože? Za co jim chceš být vděčná? Za to, že jsme je stvořili? To snad nemyslíš vážně. To spíš oni by měli být vděčni nám!“
„Za co?“ užívá Anata stejného obratu, jako její bratr. „Za to, že jsme je nahnali místo našinců do dolů jako otroky? Za to, že jsme je nutili pracovat v nevyhovujících podmínkách? Za to, že…
„…že, že, že…“ skočil Baal Segul své sestře neomaleně do řeči. „Sestřičko, nechej si ty svoje pseudoargumenty pro sebe a opusť laskavě mou pracovnu, ano? Vždycky mi dovedeš zkazit radost i dobrou náladu!“
„Jak myslíš – ale stejně nemáš pravdu!“ zvolala Anata těsně před opuštěním Baal Segulovy pracovny.
- × - × - × -
Janiny zápisky – 25. října
Dnes mě požádal o schůzku Michail Filippovič, ale nesdělil mi předem, čeho se bude týkat, a tak jsem značně napjatá, protože Michail Filippovič má ke mně přístup kdykoliv, a oficiálně o schůzku mě žádat nemusí, Jenže on pořádal o schůzku odpoledne, ve vyšetřovně a mezi čtyřma očima, což opravdu nebývá zvykem. Vždycky si všechno vyříkáme večer v klubovně všichni mezi sebou…
„Když ono se jedná o takovou soukromou záležitost…“ spustil, sotva jsme se sešli.
„To jsem taky pochopila, když s tím nechceš vyrukovat večer přede všemi. Ale oč se jedná?“
Rád bych věděl, co musím udělat pro to, abych byl také bioenergeticky senzitivní, jako moje žena. Je totiž hloupé, že já nejsem, ale ona je…“
„Hmm, to je těžká věc. Chtělo by to poradit se ještě s Irenkou, abychom něco nezanedbali. Ona má diplom týkající se auto- a xenofarmatické léčby, a to se, myslím, týká i těchto záležitostí… Jestli chceš, tak se tu sejdeme zítra ve třech, a pak uvidíme, co se dá dělat.
„Dobrá tedy…“ souhlasí Michail Filippovič, a rozešli jsme se.
- × - × - × -
Janiny zápisky – 26. října
„Základní problém spočívá v tom, že tvoje matka už dávno prošla klimakteriem,“ spustila Irena, sotva si pročetla rodinnou anamnézu Michaila Filippoviče, „takže se sama nemůže stát bioenergeticky senzitivní a věnovat ti xenofarmaka potřebná pro tuto funkčnost.“
„A co případ Rebeccy?“ zeptal se Michail Filippovič.
„Tam je to dosti složité, ale přesto nevyhovující,“ uvažuje nahlas Irenka. „Musíme uvážit, že se jí Lea narodila v době, kdy ona sama nebyla bioenergeticky senzitivní, což znamená, že jejímu otci by ani její poporodní odpad nebyl nic platný. Nu, a protože Rebecca porodila už před tím, než se bioenergeticky senzitivní stala, už nemůže ani pozdějším porodem další dcery pomoci svému partnerovi – tj. tobě – k bioenergetické senzitivitě. Vždyť u ní jsme mohli vyvolat bioenergetickou senzitivitu teprve tehdy, až se jí zahojila děloha. A sama Lea si bude muset počkat na bioenergetickou senzitivitu, až projde pubertou.
„To je velmi zajímavé,“ podotkl Michail Filippovič, „ale co pro to musím udělat já sám? Nebo u mě to už vůbec nejde?“
„No tak… Teoreticky by to u tebe šlo,“ uvažuje nahlas Irena, ale je to neetické a značně komplikované.“
„A mohla bys mi to objasnit?“ naléhá na Irenu Michail Filippovič.
„Nu, vzhledem k tomu, že jsi žádné dítě dosud nezplodil, jedna cesta by tu byla, ale…“ Irena se zarazila.
„Jaká cesta?“ naléhá dále Michail Filippovič jako tvrdohlavý beran.
„Nu. Musel by ses domluvit s některou bioenergeticky senzitivní nulligravidou. Jana by musela odseparovat tvoje spermie s chromozómem »X« a těmi by pak onu nulligravidu inseminovala. Té nulligravidě by se narodila dcera, jejímž biologickým otcem bys byl ty, takže její poporodní zplodiny by ti posloužily jako bioenergetické sérum. Ovšem je tu několik problémů, které by se musely nejprve vyjasnit…“
„A ty problémy jsou… jaké?“ zeptal se Michail Filippovič rozechvěle, protože se mu (právem) zdá, že na Irenku nemístně naléhá.
„Nejprve bys musel sám uvážit, zda bys měl chuť tuto proceduru podstoupit. Pokud ano, musel bys získat souhlas Rebeccy a musel bys najít vhodnou nulligravidu, která by byla ochotna zákrok podstoupit s tebou. Uvědom si, že taková nulligravida by se pak MUSELA vdát za bioenergeticky senzitivního partnera, protože – i kdyby se jim jako první narodila dcera – nemohla by ho už bioenergetickou senzitivitou zaopatřit. Nu, a neměl-li by sledovat tvůj osud…“
„Aha. Teď už je mi to jasné. Budu tedy muset začít od začátku, tj. od sebe. Pak přijde na řadu Rebecca…“ uvážil situaci Michail Filippovič a opustil s rozpaky vyšetřovnu.
- × - × - × -
Janiny zápisky – 29. října
Je vidět, že Michail Filippovič svou myšlenku na bioenergetickou senzitivitu nevzdal. O schůzku mě a Davida totiž požádala Rebecca – a to už jsem téměř jistě pochopila, oč jí asi půjde… A nemýlila jsem se.
„Představte si,“ spustila Rebecca, sotva jsme se přivítali, „že Michail Filippovič by se chtěl spojit s některou z ‚cizích‘ děvčat, jen aby se stal bioenergeticky senzitivním. Sice by to bylo fajn, ale za tu cenu…“
„Nu, on by se s ní nespojil, ani by s ní nemusel teoreticky komunikovat. Ona by jen přijala z mých nebo Davidových rukou jeho sperma a porodila by holčičku. Z odpadu po porodu by Irenka vyrobila příslušná xenofarmaka… Má to jedinou nevýhodu – a to pro tu, která by se k tomu propůjčila – že by se musela k životní dráze spojit s někým už bioenergeticky senzitivním, chtěla-li by, aby její manžel byl rovněž bioenergeticky senzitivní, pochopizelně.. Ta nemanželská holčička by na překážku v žádném případě nebyla. Buď by ji její partner přijal za svou, nebo by mohla zůstat u nás a její matka by ji mohla mít k dispozici takřka denně.
Takže by k souloži mezi Michailem Filippovičem a tou dívkou vůbec nedošlo?“ vydechla téměř spokojeně Rebecca.
„Ne. Dokonce by to bylo nežádoucí. A navíc: Michail Filippovič by ztratil důvod té zdrženlivosti k tobě, a…
„… a mohli bychom se milovat, kdy bychom chtěli!“ zvolala náhle zasmušilá Rebecca a vyběhla bez rozloučení z vyšetřovny, kde naše ‚tajná‘ schůzka probíhala.
„Nu, a teď už Michailu Filippovičovi zbývá najít vhodnou nulligravidu, která by…“ David ani svou větu nedokončil, když mě něco napadlo:
„No, já nevím… Kdyby se mu některou podařilo aspoň ‚nalomit‘ tak bych byla ochotna mu pomoci ji pro ten zákrok získat,“ přerušila jsem tok jeho myšlenek náhle.
„Hmm, ale i to mu dá dost práce, takže zítra to nebude,“ prorokuje David.
- × - × - × -
Naftová krize se opravdu naplno rozjela. Přes veškeré úsilí petrolejových králů se rozbíhá intenzivní výzkum na poli akumulátorů a dochází k výrobě rychlých elektroautomobilů a elektroletadel, která mají široký akční rádius, ale na daleké cesty přes oceán si přece jen troufnout nemohou. Zde jsou spalovací motory dosud nenahraditelné. Toho samozřejmě oni ‚naftoví‘ králové zneužívají, skupujíce za vyšší úplatu státní zásoby a prodávajíce je za přemrštěné ceny, dělí se o „zisk‘ – přesněji řečeno ‚o lup‘ se zkorumpovanými úředníky. Transoceánská doprava je tak provozována převážně velmi draho soukromými společnostmi, což hraje do karet především Baalu Segulovi, který se řídí heslem »Čím hůře, tím lépe!«.
- × - × - × -
Janúny z ápisky 20. listopadu
Právě dnes, na Nikolčin svátek, který jsme opět byli nuceni oslavit bez ní, mě a Davida požádala o schůzku Sofie. Naprosto jsem netušila důvod.
Teď máme (bohužel) k dispozici celou kliniku, i pozvala jsem Sofii do bývalé ‚uzavřené ženské‘ části. Dostavili jsme se s Davidem oba nazí – já tedy ve fotoplastických kalhotkách, protože jsem těhotná.
Sofie přišla sice v župánku, ale když zjistila, že jsme oba nazí, s ulehčením ho svlékla též (jako by zapomněla, co jí Etický kodex umožňuje), a ulehčeně padla do měkkého křesla.
Teprve, když nám položila první otázku, jsem pochopila, že se jedná o jednu z možností Michaila Filippoviče, jak dospět k bioenergetické senzitivitě.
„Ale já ještě nejsem pevně rozhodnuta,“ svěřuje se mi Sofie, „Pochop, on je to opravdu pěkný chlap, ale co by tomu řekla Rebecca? Vždyť je to moje kamarádka, a já bych se teď měla spustit s jejím manželem? Vždyť to nemá perspektivu ani logiku. My budeme mít spolu dítě – a co potom Lea? Vždyť ji adoptoval – no ‚adoptoval‘ … Čokoládka mu na ni dala ‚papíry‘…
„Ale Čokoládka je velvyslankyně a má na to právo z moci úřední,“ upozorňuji Sofii.
„To je sice pravda, ale státoprávně příslušný velvyslanec…‘
„Sofinko! Pochop, že my tady jiného velvyslance neuznáváme, natož pak nějakého zdejšího úředníka. Civilizovaná Zóna, ač území Kliniky se v ní nachází, není našim domovem; nehledě k tomu, že ten termín je v esperantu sprosté slovo. Tak promiň, že jsem byla nucena to vyslovit. Uvědom si laskavě, že po propuštění poslední maminky už nemáme možnost přijímat další pacientky ohrožené rizikovým těhotenstvím, že jsme kvůli tomu zrušili i ‚uzavřenou ženskou‘ část – a celý ohromný areál Kliniky slouží jen nám. Nebo si dovedeš zde představit Davida nahého za stávajících okolností?
„Ne…“
„No, vidíš!“
„Ale na to jsem se konec konců zeptat nepřišla…“
„Vždyť my víme. Přišla ses zeptat na to, jak se slučuje ‚spuštění se‘ s manželem kamarádky s Etickým kodexem, že?
„Ano, přesněji bych to ani nedokázala vyjádřit. Vždyť Rebecca je moje kamarádka, a…“
„Sofinko, to už jsme slyšeli,“ ujal se slova David, když se Sofie zarazila. „A o žádné „spuštění se s ním‘ přece nepůjde. On se s tebou vůbec ani nemusí setkat. My jen vezmeme jeho spermie, vyselektujeme z nich ty, které mají chromozóm »X«, těmi tě inseminujeme, nu a až se narodí holčička, tak Irenka vyrobí pro Michaila Filippoviče potřebná xenofarmaka, která mu budou sloužit jako bioenergetický stimulátor. Jen ty si budeš muset najít partnera už bioenergeticky senzitivního. S Michailem Filippovičem se můžeš pochopitelně i nadále stýkat jako s kamarádem, jako dřív.“
„Ještě tu bude otázka té ‚nemanželské‘ holčičky, ale o tu nemusíš mít strach,“ doplňuji Davidův proslov.
„Dobře, ještě si to rozmyslím.“
Sofie si přehodila župánek volně přes ramena (přesně tak, jak to kdysi na původní CPLE dělávala Nikolka) a chvatně nás opustila.
- × - × - × -
Napjatá situace ve světě a v tzv. Civilizované Zóně zvlášť, hrozí obrovským konfliktem. Baal Segul se snaží seč může jako ‚smírčí soudce‘, ale nedaří se mu samotnému. Do konfliktu zatahuje své ‚duchovenstvo‘ – Lukáše Malinu a nově preparovaného proroka – Daniela Guera.
„Co ta Clara?“ zeptal se Baal Segul Azizilla.
„Ta? Ta mi zobe z ruky. Je šťastná, že nepřišla o prs, všude se jimi chlubí… Je to jedna z mála samic, která se ráda předvádí nahá – já si nedovedu představit oddanější do naha vysvlečenou spolupracovnici, šéfe!“
„A jak to vypadá s jejím výcvikem?“
„Zatím zacvičuje ostatní. Je opravdu skvělá, šéfe. Měla by se předvést v terénu, ale domnívám se, že obstojí skvěle. Venku by se měla ovšem ukazovat úplně nahá – bez bikinek a vůbec beze všeho, jako chodí ven Theresa. Docela bych řekl, že ani nebude protestovat, jako některé Rusky, které odmítaly i vyjít v bikinkách, protože prý jsou ‚věřící‘, a museli jsme je k tomu přimět jen pod hrozbou přísných trestů.
„Dobře, tak ji vypustíme, ale kam?“ uvažuje Baal Segul.
„Nu, tu bych klidně vybavil i bioenergetickou senzitivitou a vyslal ji do některého jejich kostela, nebo jak tomu říkají. Nezapomeň, Seggi, že ta nám bude vděčná až za hrob a že bychom se měli za to o ni řádně postarat.“
„Nezbývá mi, než s tebou souhlasit, protože tobě já věřím,“ prohlásil nakonec Baal Segul. „A taky by mohla dodávat mléko, co říkáš? Když už, tak už…“
„Ale není nulligravida!“
„To přece nevadí. Podle dotazníku má jedno dítě devítileté, druhé mladší… a 4 potraty, z toho první už v šestnácti – úžasná sexuální dračice. Dokonce skončila jako 1. vicemiss v soutěži MISS MONOKINY. Aby taky ne, když má nádherná prsa 77C. Moc se mi líbí.
Nu, nahoty na veřejnosti si užije dost, tak oč kráčí? Pustíme se do toho hned zítra. Začne tedy půstem…“ rozhodl doktor Azizill.
„À propos, kterou samici bys ještě doporučil k podobným hrátkám?“ zeptal se ještě Baal Segul.
„Určitě ještě Rusku Julii Juljevnu – už jen vzhledem k tomu, že má prsa 78C, a Mexičanku Fátimu s prsy 77C – ale od těch nemáme dotazníky. Vyšetřeny jsou jen orientačně…“
„Tak vyšetřit důkladně – a pokud možno zařadit do tvrdého jádra výcviku – bez ohledu na nějakou debilní víru, jasné?“
„Ano, šéfe…“
„Jen tak mimochodem – jak jsou tu dlouho?“
„Už od začátku, šéfe… Julie Jujevna vlastně od havárie toho autobusu.“
„Takže vlastně taky od začátku – vždyť k té ‚havárii‘ došlo jen o pár dnů později. Jak to, že už dávno nejsou vyšetřeny důkladně? Jak to, že od nich nemáte Intimní dotazníky? Tedy, Azizille, dej si pozor, abych znovu tvrdě netrestal v řadách vlastní posádky. Vyšetřit všechny! Důkladně a co nejdříve! Dotazníky od všech!“
„To asi nepůjde, šéfe…“
„Proč by to nešlo? Co tu blábolíš za nesmysly? Mám tě…“
„… ale, šéfe! Vždyť jsem ti říkal, že už jsme některé vyslali do terénu!“
„Tím hůř, Azizille, tím hůř!“
Azizill se raději rychle klidil z pracovny Baala Segula…
- × - × - × -
Šéfe, mám tu dotazníky těch dvou nejexponovanějších. Myslím, že ta-Julie Juljevna je děvče podle našeho gusta, ale ta Fátima… no, nevím…“ předvádí doktor Azizill dotazníky dvou dívek, které byl důkladně vyšetřil na žádost Baala Segula.
Ten se do dotazníků pečlivě začetl a pak rozhodl:
„Nu, Julie Juljevna nechť je neodkladně vybavena bioenergetickou senzitivitou a vyslána do terénu. Ovšem ta Fátima – není ona ‚věřící‘? Bude do terénu také vyslána, ovšem pod poručnictvím toho… Otaviána, a před tím musí prodělat tvrdý výcvik – každý den dvakrát – dopoledne během normálního programu a odpoledne v části osobního volna – bude podrobena Veřejnému důkladnému kritickému hodnocení nahého těla a postavy – na nahotu ve společnosti se musí bezchybně adaptovat – nesmí pociťovat stud ani ponížení a nesmí jí to být nepříjemné, jasné?“
„Jasné!“
„Ona si zvykla na to pobývat nahá v uzavřené společnosti, ale to nestačí. Ona musí vystupovat nahá i na veřejnosti!“
„Já tomu rozumím, šéfe, není třeba, abyste mi to tak důkladně vysvětloval…“
„Je to potřeba. Abys věděl, co musíš ty a tví lidé zajistit!“
„Třeba ji přihlásit do soutěže MISS MONOKINY?“ navrhuje Azizill.
„Ne! Rovnou ji přihlas do soutěže MISS EVA. A musí z ní být prvotřídní striptýzová tanečnice!“
„Ano, šéfe!“
„Výborně! Teď už je ti snad vše jasné, tak si dej odchod!“
- × - × - × -
Janiny zápisky – 27. listopadu
„Tak už jsem se domluvil se Sofií,“ oznámil mně a Davidovi Michail Filippovič dnes odpoledne ve vyšetřovně.
Zapnula jsem komunikátor a zjistila jsem, že Sofieude menstruovat 21. 12., to znamená, že k ovulaci u ní dojde někdy kolem 7, prosince. Inseminaci David nacvičil na mně, selekci spermií mám nacvičenou já, tak nač ještě čekat? Do7, prosinceto musíme stihnout, i kdybychom nechtěli.
„Tak se polož na stůl – a začneme!“ sdělila jsem nekompromisně Michailu Filippovičovi.
Ne, že bych tolik toužila po odběru jeho spermií, ale jako žena jsem zatoužila po jeho vypracovaném těle (i když jako doktorka si stále myslím o jeho svalech své). Je sice pravda, že před vlastním odběrem jsem mu jeho svaly tvrdě prohmatala, což on vyloženě miluje, zvláště pak od děvčat, a jeho penis se už při této činnosti napřímil. Vlastní odběr semene byla pak už hračka – ani jsem mu nemusela provádět masáž prostaty přes konečník, a tak se celá procedura obešla i bez klystýru. Pokud to půjde takhle snadno i v ostatních snech, budu jen ráda.
- × - × - × -
„Ano? Ale už si nevzpomínám, co…
„Nu, ty dvě samice – Clara a Julie Juljevna – se v terénu osvědčily opravdu skvěle – dokonce vnikly i do toho kostela – a to bylo opravdu tóčo, jak říká aspoň ten… Lucas Malinger. Obě dvě jsme vybavili bioenergetickou senzitivitou a naučili jsme je vyvolávat ochranné pole – a chceš-li ten ‚koncert‘ vidět, tak je to i nafilmováno a uloženo v databázi
„Hmm, to se dalo předpokládat – ale jak to vypadá s tou pobožnou Mexičankou – to by mě zajímalo!“
„Ten Otaviáno byla od tebe skvělá volba; zacvičuje ji perfektně. Ona už chodí nahá po ulicích, jako by se nechumelilo. Do soutěže MISS EVA je přihlášena na ten jejich… Silvestr. Na to se můžeme podívat v přímém přenosu i přes komunikátor. Ten náš Otaviáno tam sedí přímo v porotě, takže lze předpokládat, že ji prosadí na některé z předních míst…
- × - × - × -
Janiny zápisky – 4. prosince
Michail Filippovič skvěle spolupracuje. Stačí stisknout jeho prsní nebo břišní svaly, a jeho penis se okamžitě staví do pozoru. Pak mi několikrát jemně prohmatá prsa a začne stříkat jako vodotrysk. David už jen čeká na jeho semennou tekutinu se vzorkovnicí, protože já nemohu být na dvou místech najednou.
„Za takové dva až tři dny to bude stejně na tobě,“ upozorňuji Davida.
David jen pokýval hlavou na souhlas, ale neřekl nic.
- × - × - × -
Janiny zápisky – 5. prosince
Ozvala se Čokoládka přes komunikátor.
„Ty, Jano,“ spustila hned po té, když jsme se řádně přivítaly, „mám takové neblahé tušení, že budeme muset zakročit proti zvrhlé politice Baala Segula. Představ si, že vedle CZ založil i tajnou agenturu BSSA – Baal Segul’s Secret Agency – která soustřeďuje nejzvrhlejší jeho stoupence. Jo, a všimni si, že zavádí zvláštní odvar angličtiny na místo všeobecného dorozumívacího jazyka. Ale ani rodilým mluvčím angličtiny to není po chuti, protože on všechno zpravidelnil – podobně jako Orwell v románu 1984. Nu, a mně napadlo, že bychom měli v odvetu založit jinou organizaci – navrhuji třeba ‚Tutmonda Eduka kaj Rezista AntiGlobala Organizo‘- TERAGO. Ta by ovšem sloužila jen svému účelu – totiž ne k boji proti občanům CZ, ti za to, co se stalo, konec konců nemohou. Pro ně by byla TERAGO hlavně tou vzdělávací organizací. Ale bojovala by proti špičkám CZ a proti členům BSSA. Úředními jazyky by byly všechny jazyky užívané členy TERAGO a na mezinárodní úrovni by to pochopitelně bylo esperanto.“
Čokoládka se odmlčela, což jsem vzala jako čas na rozmyšlenou. Mimo tojsem zjistila, že se kolem mě shromáždilo vlastně celé osazenstvo Kliniky – kromě těch, kteří mají službu někde jinde – to dá rozum.
„Mně se to docela líbí… Já bych to bral… S tím nelze, než souhlasit…“ ozývá se souhlasně kolem mě.
„…ale bude to velmi obtížné. Oni mají k dispozici všechny sdělovací prostředky…“ slyším i oponující hlasy, jenže těch je proti těm souhlasným velmi málo.
„Dobře. Sama jsi slyšela – demokratickou volbou bylo rozhodnuto, že tebou navrhovaná organizace – TERAGO – vzniká,“ ozvala jsem se po chvíli. Ještě zbývá určit funkcionáře…
„Čokoládka nechť je předsedkyně…“ ozývá se mnohohlasně kolem mě.
„Je to jasné, budeš předsedkyně,“ informuji Čokoládku o přání většiny.
„Proč ne, když někdo od vás mě bude zastupovat…“
„V tom případě navrhuji tady Sofii,“ zvolala jsem do éteru a souhlasné mručení většiny přítomných je mi ozvěnou.
„Dobře,“ souhlasí Čokoládka. „Ještě bychom měli zvolit jednatele, a vedení by bylo celé.
Kdosi navrhl mě, ale já jsem se této funkce vzdala, prohlásivši, že ve vedení by měl být zastoupen také nějaký muž. Nakonec byl můj návrh uznán a jako jednatel byl zvolen Pauli, který svou funkci také obřadně přijal.
- × - × - × -
Janiny zápisky – 7. prosince
Dnešek je zasvěcen tomu, aby David inseminoval Sofii spermiemi »X«, které jsem vyselektovala ze semenné tekutiny Michaila Filippoviče. V případě Sofie se to ovšem bez klystýru neobešlo, as Magda, kterou David angažoval jako zdravotní sestru, jí musela střeva vypláchnout 5×, než z ní vytekla čistá voda. Vyčůrala se ovšem sama, stejně jako před časem já. Pak jí Magda zavedla cévku do močového měchýře a vývod do konečníku – podobně, jako kdysi Sofie mně (aspoň přesně ví, co všechno ji čeká…). I v jejím případě myslel David na všechno. Dokonce i vyšetřovací stůl dal přestěhovat do jejího apartmá.
Pak široce roztáhl a zvedl její nohy, aby měl bezproblémový přístup k její vagíně, a důkladně jí ji vystříkal Michajlovým spermatem. Tenkou sondou pronikl i do její dělohy a část spermatické tekutiny vstříkl i tam Pak ji jemně pohladil bříško i prsa a opatrně ji nechal uložit na lůžko. Nohy jí však nechal nahoře, aby z ní sperma nevyteklo.
Večer jí jemně prohmatal vagínu, aby zjistil, zda se sperma dokonale vstřebalo, vytáhl jí cévku i konečníkový vývod, a nechal ji, aby vstala na chvíli z lůžka a mohla se protáhnout. Celý postup se opakoval ještě následující dva dny, přičemž jsme Michaila Filippoviče požádali, aby se nějaký čas držel od Sofie dál…
- × - × - × -
„Co je to za drzost,“ rozkřikl se zuřivě Baal Segul, když se poprvé dozvěděl o organizaci TERAGO.
„Oni si dovolují mně vzdorovat? Zrovna mně? Kdo jsou ti odvážlivci? Dokonce založili i vzdor‑organizaci! TERAGO – aha! TERrorist AGents’ Organization“ Banda teroristů to je! Pro mezinárodní užití slouží angličtina – a nechci v ní slyšet něco jiného, než to, co jsem právě navrhl.
„Hmm, ale překládají se myšlenky, ne slova. Aspoň tak mě to kdysi vykládala Prossi. YKde vůbec je?“ ozvala se v té chvíli Anata, a rázem rozbila celou poradu.
„Jenže mezinárodním jazykem je angličtina – a v ní TERAGO znamená to, co jsem řekl!“ rozkřikl se Baal Segul vztekle.
Anata opustila poradu.
„Mám takové neblahé tušení, žes ji svým výstupem nepřesvědčil a že ona se bude držet
té esperantské verze, bez ohledu na tvůj názor, šéfe,“ poznamenala Nihasa,
Uvidíme, kdo s koho…“ poznamenal Baal Segul jedovatě a poradu sám ukončil.
Autor: © Éósforos, 2021
Předchozí kapitola Pokračování Zpět na obsah