Okouzlující spolupracovnice

Originální povídku My Lovely Co-Worker’s Physical Exam přeložil Éósforos

Lina (obrázek)

Pravdivý příběh¹

Bylo to roku 1981. Již několik týdnů jsem byl na novém pracovišti, když jsem byl informován, že jsem ještě neabsolvoval vstupní lékařskou prohlídku. Objednal jsem se na příští den. Důkladně jsem se umyl a oblékl si nové spodní prádlo, protože jsem nevěděl, co mě bude čekat. Když nadešel čas odchodu, přišel za mnou můj šéf a zeptal se, zda bych mohl vzít s sebou na kliniku ještě jednoho zaměstnance, který má rovněž podstoupit vstupní lékařskou prohlídku, na což jsem odvětil, že to není žádný problém.

Zahnul jsem na parkoviště u kanceláří a spatřil jsem Linu², milou a velice pohlednou sekretářku, která zde pracuje téměř tak dlouho jako já. Měla krátké rovné černé vlasy a roztomilý obličej. Ač jí bylo teprve devatenáct, její postava už byla v podstatě zralá, navíc s velkými vzrušujícími prsy. Na sobě měla poměrně krátkou tmavomodrou sukni, prostou bílou halenku, tmavomodré punčochy a lesklé černé boty na vysokém podpatku. Když nastoupila do mého auta, ucítil jsem její parfém, který mě okamžitě vzrušil. Jenom mi řekla, že byla teprve ráno informována o tom, že je objednána k lékaři. Pojišťováci prý čekají na výsledky prohlídek všech zaměstnanců, a my jsme poslední dva, kdo ji ještě neabsolvovali.

Na středisko jsme dorazili za pár minut a přihlásili jsme se. Byl tam jen starý doktor a jeho sestra, blondýnka kolem třicítky. Hezká, ale zdála se poněkud znuděná. Měla na sobě obvyklou sesterskou uniformu, ale bez čepce. Její skládaná bílá sukně byla sice krátká, ale ne příliš těsná. Pod bílou blůzou jí prosvítala podprsenka. V blůze mezi svými velkými prsy měla zastrčený stetoskop, snad aby ho udržela v teple. Usmála se a pozvala nás, abychom se posadili, než se na nás doktor připraví.

Našel jsem pár let staré rybářské časopisy, ale nemohl jsem se soustředit na čtení, protože jsem byl příliš zaneprázdněn sledováním Liny nervózně se kroutící v křesle, jako by nemohla najít pohodlnou polohu. Zírala nepřítomně do prázdna, zřejmě přemýšlejíc o nadcházející prohlídce. Zatímco jsem sledoval, jak Linina nervozita více a více narůstá, pozval nás lékař do ordinace.

Byly tam dvě malé vyšetřovny, vlastně jen takové malé kóje oddělené dvěma bílými plisovanými zástěnami. Zavedl každého z nás do jedné z nich a řekl: „Odložte si a oblečte si papírové anděly, které najdete na stole.“

Vešel jsem do své kóje, kde jsem opravdu našel obvyklý bílý, papírový anděl na jedno použití. Odložil jsem si do spodního prádla, oblékl jsem anděla, posadil se na vyšetřovací stůl a čekal.

Po chvíli mě Lina oslovila přes zástěnu: „To si jako máme odložit úplně všechno? Snad si nemyslí, že tady budu čekat docela nahá, tedy s výjimkou toho jejich papírového anděla?“

Můj penis vystartoval, když jsem si ji představil bez šatů, tady v jedné místnosti, kde nás odděluje jen tenká zástěna. „Nevím, Lino. Já jsem si spodní prádlo pod tím idiotským andělem nechal.“

Úlevně si povzdechla: „Tak to já si ho taky nechám. Díky…“

Všiml jsem si, že osvětlovací těleso je na její straně rozdělené místnosti, a že její silueta se promítá na tenké, bílé látkové závěsy, kterými jsme odděleni. Navíc jsem si uvědomil, že ji mohu snadno pozorovat škvírou mezi nimi, aniž by ona byla schopna vidět mě.

Seskočil jsem tedy se stolu a tiše jsem se přesunul na druhý konec kóje, odkud jsem snadno viděl vše, co se dělo na druhé straně. Lina už má svlečenou halenku a právě si rozepíná sukni! Srdce mi tlouklo jako sbíječka. Uvědomil jsem si, že zadržuji dech, přestože Lina vůbec netuší, že ji pozoruji.

Byl jsem nadšen ve svém voyeurském transu, sleduje, jak Lina odkládá poslední díl svých svršků. Stojí tam, zdá se, že trochu zmatena, zápasíc s tím neforemným papírovým andělem. Studoval jsem ji, jak tam stála jen v bílých kalhotkách a podprsence a v tmavomodrých nylonových punčochách. Opravdová ukázka elegantní krásy. Její postava byla ještě lákavější, než jsem odhadoval, počínaje jejími nahoru trčícími prsy přes dokonale štíhlý pas, až dolů po její nádherně modelované nohy oblečené do rozkošných ponožek.

Navlékla si papírového ‚anděla‘ a vyskočila na vyšetřovací stůl, jediné místo v místnosti, kde se dalo sedět. Teď už jsem viděl jen její hezké nohy, takže jsem se vrátil na svůj stůl, i když se silnou erekcí.

Po velmi dlouhé době, kdy jsme se s Linou bavili o spoustě věcí, vstoupila do její kóje sestra. „Omlouvám se za zpoždění, ale doktor byl neočekávaně odvolán do nemocnice a vrátí se, až mu skončí pohotovost. Mezitím mohu udělat některá vyšetření sama. Nejprve vás zvážím, změřím a…“

Řekla něco, co jsem zřejmě přeslechl, avšak uslyšel jsem Linin zoufalý hlas: „Ale proč? Od toho mám svého doktora. Já nechci!“

Sestra však rozhodně namítla: „Je to součást rutiny, Lino, všichni zaměstnanci ve vaší firmě podstupují stejně přesná vyšetření.“

Zdálo se, že obě dvě zapomněly na mě v zadní kóji, takže jsem vstal a šel znovu k té štěrbině mezi zástěnami. Odtud jsem viděl vše, co se dělo ve vedlejší kóji. Lina se stále dohadovala se sestřičkou, která stála za jejími zády a snažila se rozvázat jejího ‚anděla‘ – aspoň jsem předpokládal. „Tak pokračujte, Lino, to je v pořádku, vždyť jsme tu jen my, holky. Vždyť vidíte, že je to v pořádku. Všichni musíme být u doktora zcela nazí! Jsem si jistá, že si na to za pár minut zvyknete. Kromě toho, anděla si oblečete hned znovu, dokud se doktor nevrátí.“

Sestra se snažila ještě usilovněji o svlečení dívčina miniaturního anděla, popotáhnuvši ji trochu na vyšetřovacím stole, takže zůstala sedět na jeho studené kovové části. Snažila se o ‚anděla‘ bojovat, aby jí ho neústupná sestra nesvlékla!

Lina se pokusila vykroutit ze sestřina sevření, opírajíc se o stůl, předvedla mi horní část svých nahých stehen a pěkný výhled na zadeček v bílých kalhotkách. Blonďatá sestra však projevila svou netrpělivost změnou tónu svého hlasu: „Tak dost, mladá dámo!“ vyštěkla, „Okamžitě to svlečte a neplýtvejte mým časem.“

K mému potěšení Lina konečně seskočila se stolu a velmi váhavě ‚anděla‘ svlékla. Stála tam se vzdorovitým výrazem v obličeji před sestrou, v podprsence, punčochách a kalhotkách. Rukou jsem si třel ztvrdlý penis, který pulsoval jako by byl pod vlivem elektrického proudu.

„Tak, ještě tohle dolů a postavte se na váhu!“

Lina znovu zaprotestovala: „Tyhle hadříky váží jen pár uncí! Nebudou přece představovat žádný rozdíl.“

Sestra jí ukázala formulář protokolu prohlídky, vydaný naší firmou, a jala se z něj předčítat nahlas: „Výška je tady, vidíte? A tady je váha. Jakápak je u ní poznámka? »V plné nahotě!«“

Zdá se, že Linu už nenapadla žádná další výmluva. Shodila tedy podprsenku, odhalujíc tak svá vpravdě výstavní prsa, Bradavky se jí začaly topořit a jejich nahnědle růžové špičky se zvedaly nahoru v neuvěřitelném úhlu. Aspoň tak se jevily mně z místa, odkud jsem se díval. Nevím, zda to bylo způsobeno chladem vzduchu, nebo jestli se Lina začala vzrušovat. Možná, že se na tom podílely tak trochu oba faktory.

Pohled na tuto polonahou kolegyni byla nejvzrušivější věc, jakou jsem kdy zažil. Věděl jsem, že to, co dělám, není správné, ale já jsem nedokázal odtrhnout zrak od této velkolepé mladé nahoty.

Sestra vzala Lininu podprsenku a položila ji k jejímu ostatnímu oblečení. Pak se Lina ohnula v pase a svinula tmavomodré punčochy dolů po svých pěkných nohách. Jednalo se o takové ty punčochy, co nepotřebují podvazkový pás. Když je Lina odložila na hromádku se svým ostatním oblečením, promluvila sestra znovu k milé roztřesené dívce: „Nu a už jen poslední věc, drahá. I ty rozkošné kalhotky musí dolů, abychom mohly začít.“

Byl jsem šokován slyše tón jejího hlasu, ale nevypadalo to, že by její požadavek byl Lině proti mysli, neboť bez protestů kalhotky stáhla a ukázala se v plné nahotě, předvádějíc svůj pěstěný černý pubický porost i vztyčené bradavky.

Její prsa poskakovala, když kráčela směrem ke mně. Ustoupil jsem zpět, abych se vyhnul prozrazení, že ji sleduji. Vstoupila na obstarožní měřicí přístroj. Sestra ji požádala, aby se otočila, takže jsem spatřil její zcela nahý dokonalý zadeček necelých pět stop od místa, kde jsem stál! Sestra změřila její výšku: 5′4″ (163 cm); a její váhu: 112 lb (50,8 kg) [BMI= 19,225 kg/m²]. Její věk: 19 let. Svobodná, ale zasnoubená se svou středoškolskou láskou. Sestra jí položila ještě několik dalších otázek, ale já jsem byl tak zaměstnán její nahotou, že všechno ostatní bylo pro mne bezvýznamné.

Pak konečně sestra požádala Linu, aby si sedla na vyšetřovací stůl a počkala na lékaře. Byl jsem velmi překvapen, když tak učinila, aniž by si před tím znovu navlékla ‚anděla‘. Výraz jejího obličeje se změnil a z jejích očí vyzařoval podivný zmatek. Všiml jsem si, že těžce dýchá a že její obličej a horní část hrudníku zčervenaly. Bradavky se jí zachvívaly a škubaly na jejím třesoucím se poprsí, a ona se jich dokonce dotkla sama a téměř nevědomky je lehce tiskla v momentě, kdy se od ní sestra odvrátila.

Náhle, k mému nekonečnému zděšení, sestra vstoupila do mé kóje a uviděla mě stojícího uprostřed a sledujícího dění v sousední kóji škvírou mezi zástěnami a držícího ruku nad svým bolestivě pulsujícím a plně vzpřímeným penisem.

Místo toho, aby byla kvůli mému počínání naštvaná, jen se usmála, vrhla na mě podivný pohled a řekla: „Je čas na několik málo testů, pane. Odložte si, abychom mohli začít s vyšetřeními.“

To mě teprve vyděsilo! Vždyť by nezakrytě viděla můj ztopořený penis! Bylo mi jasné, že v této chvíli neexistuje žádný způsob, jak se vzpřímené rakety mezi svými stehny zbavit, než krátký, ale vážný sexuální úkon.

Odložil jsem anděla a sestra studovala mou erekci přes mé spodky. „Odložte si úplně, pane. Omlouvám se, ale je to pravidlo.“

Svlékl jsem se tedy před blonďatou sestrou do naha.

„Postavte se rovně, ruce podle těla,“ požádala mě následně.

Pak se zahleděla přímo na můj jako skála ztvrdlý penis a poznamenala: „Má to ale některá dívka štěstí…“

Cítil jsem se mnohem lépe, a bez zábran jsem ji nechal, aby se kochala pohledem na mé viditelně pulsující mužství.

„Já vás teď změřím a zvážím. Ostatní vyšetření provede doktor, až se vrátí z nemocnice. Pojďte…“

Zavedla mě k obstarožním váhám v rohu kóje a požádala mě, abych se na ně postavil. Pak se jala manipulovat se závažími. Po delší době se však ukázalo, že veškeré její snažení je marné.

„K čertu, zase je to rozbité,“ zaklela. „A přitom jsme je dávali nedávno opravit. Myslím, že budeme muset použít jiný přístroj.“

Srdce mi skočilo až do krku! Ten ‚jiný‘ přístroj byl v Linině kóji! A opravdu! Sestra mě vedla nahého do sousední kóje, nabádajíc Linu: „Musíme použít váhy ve vaší kóji, drahá. Teď se nedívejte.“

Odvedla mě přímo do sousední kóje, kde na vyšetřovacím stole sedí moje spolupracovnice – úplně nahá! Naprosto nerespektujíc sestřin příkaz zírá přímo na můj ztopořený orgán. Zalapala po dechu, zavřela oči, ale sama se nijak nesnaží zakrýt před mými pohledy. Zdálo se, že trochu zrudla, a myslím, že se začala sexuálně vzrušovat. Otevřela oči a naklonila na stole tak, aby měla lepší výhled na mou nahotu.

Zíral jsem přímo na její nahá prsa, ale jí to zřejmě vůbec nevadilo. Dokonce je trochu vypjala a přiměla je, aby se lehce pohupovala. Řeč jejího těla byla poněkud škrobená, ale její nohy byly trochu roztažené od sebe, takže mi dovolovaly vidět její kudrnaté, měkké černé pubické ochlupení a dokonce i letmý pohled na růžovou štěrbinu mezi jejími stydkými pysky. Její oči se rozšířily údivem, když se dívala na mé pevné ztopoření. Můj penis vždy ‚pochodoval‘ podle jiných not, a ani tentokrát nedošlo k výjimce. Jeho fialová, krví přeplněná hlava se houpala nahoru a dolů v rytmu s mým srdečním tepem a velká modrá žíla vystoupila na jeho povrch. Oči obou žen byly upřeny na můj nahý pohlavní orgán.

Byl jsem zmaten náhlou změnou Linina chování a přemýšlel jsem, proč tak náhle odhodila svou plachost. Možná ji vzrušilo pomyšlení, že je viděna v rouše Evině, Možná ji vzrušil klinický exhibicionismus, nebo se možná jen smířila s naprosto neočekávanou událostí. I já jsem byl naprosto zmaten zvláštností této abnormální situace. I když jsem se velice bavil, tak jsem se snažil udržet neutrální postoj, protože jsem nechtěl nic porušit na křehkém stavu věcí.

Měření trvalo několik minut, přičemž mě obě ženy otočily několikrát kolem dokola a zvědavě si prohlížely vše, co jsem jim mohl na svém nahém těle ukázat. Když se sestra rozhodla měřit můj penis, dospěl jsem k názoru, že už docela přehání. Nikdy před tím jsem neslyšel o takovém testu. Velice mě vzrušila, velmi těsně utáhla textilní pásku kolem mého penisu. Málem jsem ejakuloval, když natáhla svými teplými prsty můj hrot, aby změřila délku. „Osm a půl palce a sedm osmin v erekci,“ řekla nahlas, a dokonce výsledek zapsala ho do formuláře.

Obrátila se k hezké nahé dívce na vyšetřovacím stole, a řekla: „Oh Lino, koukám, že jsme zapomněly udělat ostatní měření. Prosím, vstaňte, abych je mohla provést.

Byl jsem ještě na vahách, když vstala, úplně nahá. Blonďatá sestra se pustila do měření všeho, co mladá sekretářka má. Nejprve boky a pas, a pak se jala měřit její chvějící se nahá prsa. Stál jsem tam úplně ohromen. Sestra našla jakési posuvné měřítko, kterým jí měří nyní plně vztyčené bradavky. Každou bradavku jí několikrát vytahuje a náhle uvolňuje, přičemž se jí prsa smyslně vlní. Zčervenalé bradavky se jí při erekci stáčejí směrem nahoru. Sestra je tvrdě tiskne a měří jejich délku: 5/8 palce, a téměř půl palce v průměru. Prsní dvorce hezké vzrušené dívky měří palec a půl, i když jsou uvolněné po erekci.

Všichni jsme trochu nervózní, ale nikdo se neodvážil udělat nějaký pokus o změnu statu quo. Stál jsem tam, úplně nahý a snažil se být neviditelný, aby kouzlo nepominulo a abych nebyl vrácen do své kóje.

Poté sestra přitvrdila situaci, a Lina, hodně k mé nevíře, neprotestuje. „Budu vás muset připravit na vyšetření rodidel, Lino, a promazat vám vagínu!“

Dívčiny oči se rozšířily, ale mlčí.

„Lehněte si na záda a roztáhněte nohy široce od sebe, drahá, ať mohu začít.“

Lina okamžitě udělala, co jí bylo řečeno, a vzápětí na to sestra intenzivně mnula bílou vazelínou Lininu nahou pochvu – přímo mně před očima. Přede mnou, mužským pacientem! Její stydké pysky a klitoris byly jasně vzrušené a naběhlé sexuální touhou. Klitoris vyčníval z její pochvy více a více. Sestra ho zkušeně vytáhla a škádlila toto citlivé, otevřeně kvetoucí malé nervové centrum dívčino.

Ve chvíli kdy sestra našla to správné místo, Linou otřásl pod jejími zkušenými prsty intenzivní orgasmus. Byl jsem omráčen tím množstvím podivných událostí, když vtom nám sestra řekla: „Sice to není součástí obvyklého vyšetření, ale myslím, že by bylo vhodné odebrat vzorek pánovy semenné tekutiny. Zdá se, že už jste dostatečně připraven, a já si nemyslím, že to Lině bude vadit.“

Lina byla opravdu vzrušena celou situací, i když bylo zřejmé, že byla také nervózní a zmatená. Její nahota mě přivádí k šílenství, takže jsem se rozhodl jít do toho také.

„Lino, postavte se místo pána k váhám, ať si může lehnout na stůl.“

Nahá dívka vstala a vyrazila k místu, kde jsem stál, aniž by se snažila nějak zakrýt svou nahotu. Dokonce si občas stiskla bradavku nebo se dotkla horní části své nahé štěrbiny, čímž vyvolávala ještě větší vzrušení svých intimních tělesných partií. Ucítil jsem pižmovou vůni jejích orgasmických výměšků a tato opojná vůně vyvolávala cosi primitivního v mém rozkroku.

Lehl jsem si, jak jsem byl poučen, a sestra začala dráždit můj ztopořený penis svými měkkými, teplými prsty. Ve chvíli můj penis vybuchl jako sopka a vychrlil svou dosud zadržovanou zásobu spermatu po celém mém hrudníku a břiše. Sestra žádný vzorek neodebrala, pouze otřela můj lepkavý produkt bílým ručníkem.

Byl jsem ohromen. Dnešní ráno přineslo více vzrušení a voyeurských zážitků, než jsem si kdy dokázal představit, že je možné. Lina se na mě usmála a já jsem se začervenal, důkladně zahanben pro nedostatek kontroly a slabosti, kterou jsem pocítil po mysl-znecitlivujícím vyvrcholení, které jsem právě zažil.

Ale to už se vrátil doktor. Setra mě spěšně odvedla zpátky do mé kóje a podala mi anděla. Když mě vyšetřoval doktor, už se naštěstí můj penis vrátil do normálu. Skutečná prohlídka se ukázala být běžnou rutinou bez jakéhokoliv překvapení. Potom jsme se oblékli a opustili jsme tu podivnou malou kliniku.

Cestou zpět do práce Lina neřekla ani slovo o této zvláštní události. Dokud pracovala ve firmě, bavili jsme se spolu vždy zdvořile – jako bychom na celou tu věc úplně zapomněli.

Za několik měsíců se vdala a přestěhovala se do jiného města. Od té doby jsem ji už nikdy neviděl.


Poznámky překladatele

Poznámky k textu:

  1. Silně pochybuji o tom, že se jedná opravdu o pravdivý příběh ☺
  2. V originále se dívka jmenuje Jackie, což je domácká podoba jména Jacqueline. Vzhledem k tomu, že forma jména Jackie působí potíže při skloňování, použil jsem počeštěnou domáckou podobu Lina.
    Viz příručku „Jak se bude jmenovat“ – Miloslava Knappová, Academia Praha 1985, str. 307 (heslo „Žakelína“)

Všeobecné poznámky

KONEC


Přeložil: © Éósforos, 2015


26.12.2015             Zpět na obsah

[CNW:Counter]