Jelikož se mi nepodařilo sehnat příslušný díl Gebauerovy mluvnice,
která je, zdá se, nejpodrobnější, jsem nucen postupovat podle mluvnice
Lamprechtovy. Podle ní se užívala u sloves jen
dva jednoduchá určitá tvara: Pro 1. osobu tvar na
-va/-vě,
pro 2. a 3. osobu na -ta.
Ostatní tvary se tvoří pomocným slovesem být, proto je nutné
znát všechny jeho duálové tvary.
Vzhledem k tomu, že časování všech ostatních sloves ve dvojném
čísle lze popsat jednoduchými pravidly, ukážeme si zde úplné časování
v čísle dvojném jen pro jedno sloveso, např.
krást
(použil bych modernějšího výrazu tunelovat, ale to je zbytečně
moc dlouhý).
V tomto systému se koncovky -va
/-vě a
-ta přidávají ke tvaru 3. osoby č.j.
času přítomného zp. oznamovacího rodu činného. Značnou nevýhodou je,
že nejsou rozlišeny tvary 2. a 3. osoby. Protože toto není stav jediný
ani konečný, neboť tvary všech tří osob byly kdysi plně rozlišeny
(tvrdí Lamprechtova mluvnice) a Gebauer k zájmenu
ma říká, že ve spisech jistého Rosy
z XV. století se objevuje i koncovka
-ma pro 1. osobu čísla dvojného,
považuji za nutné opatřit
ještě Gebauerovu mluvnici, díl Časování, a upravit nově zaváděné
dvojné číslo u sloves tak, aby byly všechny tři osoby spolehlivě
rozlišeny. Pokud se nepodaří vypátrat stav dvojného čísla před
splynutím tvarů 2. a 3. osoby, pak zavést koncovky umělé. Např. tak,
že pro 1. osobu stanovíme Rosovu koncovku
-ma analogickou se zájmenem
ma téhož autora a koncovku
-vě přisoudíme 2. osobě tak, aby
byla analogická s osobním zájmenem
vě.
© , 2000 - 2010
Předchozí kapitola Pokračování Zpět na obsah
Poslední aktualizace: